III. ÚS 229/05
III.ÚS 229/05 ze dne 18. 7. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 18. července 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Ing. E. L., zastoupeného JUDr. Pavlem Knitlem, advokátem se sídlem 602 00 Brno, Údolní 5, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. l. 2005 sp. zn. 5 Tdo 7/2005, Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2004 sp. zn. 3 To 234/2004 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2003 sp. zn. 12 T 210/2002, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel návrh označil jako ústavní stížnost proti výše označeným rozhodnutím a odůvodnil jej tím, že jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem I. stupně a i v odvolacím řízení bylo porušeno jeho právo zaručené mu čl. 18 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, poněvadž jmenované orgány postupovaly v rozporu s § 2 odst. 1, 5 a 6 trestního řádu - nezjistily náležitě skutkový stav, když nebyli vyslechnuti všichni svědci a doloženy listinné důkazy, nebyly odstraněny rozpory v jednotlivých výpovědích svědků ani vady v protokolaci.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005 sp. zn. 5 Tdo 7/2005 bylo zjištěno, že jmenovaný soud odmítl dovolání stěžovatele, když opodstatněně konstatoval, že bylo podáno z jiných důvodů, než jsou obsaženy v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu. Stěžovatel, jako obviněný a odsouzený pro trestný čin, namítl, že rozsudek Městského soudu v Brně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku obsaženého ve výroku o vině - uvedl, že skutek nespáchal, svým podnětem nikoho neobvinil a neusiloval o zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, čímž zpochybnil naplnění subjektivních i objektivních znaků skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění. Těmito námitkami tedy nesledoval změnu právního posouzení skutkového stavu, zjištěného soudy obou stupňů, nýbrž změnu ve skutkových zjištěních. Nejvyšší soud proto důvodně uzavřel, že snahu o přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci nelze považovat za dovolací důvod, vztahující se k právnímu posouzení skutku nebo k jeho jinému hmotně právnímu posouzení, jak je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.

Pro výše uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl, a proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo, když stížnost směřující proti usnesení dovolacího soudu byla shledána zjevně neopodstatněnou [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Návrh napadající rozhodnutí soudu I. a II. stupně byl jako podaný po lhůtě k tomu stanovené odmítnut dle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona o Ústavním soudu. Nutno konstatovat, že k odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost nedošlo pro důvody, závisející na uvážení dovolacího soudu - proto běh lhůty k podání ústavní stížnosti proti předchozímu rozhodnutí nelze odvíjet ode dne doručení usnesení Nejvyššího soudu, když stěžovatelem nepřípustně použitý mimořádný opravný prostředek nelze považovat za procesní prostředek, který mu zákon k ochraně jeho tvrzeného práva poskytuje (§ 72 odst. 3 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 18. července 2005

Jan Musil předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.