III. ÚS 1974/12
III.ÚS 1974/12 ze dne 14. 6. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudce Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatelky EDUCTIA s. r. o., se sídlem Český Krumlov, Latrán 27, zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem v Plzni, Vlastina 23, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. října 2011 č. j. 33 Cm 31/2011-107 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2012 č. j. 2 Cmo 7/2012-133, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, vydaných v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, neboť tvrdí, že jejich vydáním bylo porušeno její základní právo dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z kopií přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím soud prvního stupně zamítl žalobu stěžovatelky na zrušení rozhodčích nálezů, specifikovaných v rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem prvostupňového soudu, že důvod pro zrušení rozhodčích nálezů podle § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, nebyl zjištěn. Stěžovatelce byla dána možnost věc před rozhodci projednat, o nařízeném ústním jednání byla vyrozuměna, jednání se osobně zúčastnila a byla jí dána možnost uplatnit námitky proti nárokům podle rozhodčích žalob žalovaného.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti opakuje svá tvrzení, která uplatnila již v řízení před obecnými soudy obou stupňů. Opětovně tvrdí, že pokud po rozhodci požadovala předložení znaleckého posudku, měl jej rozhodce stěžovatelce poskytnout, aby byla seznámena s jeho obsahem. Pokud se rozhodce vypořádal s provedením důkazu až v samotném rozhodnutí bez možnosti vyjádření stěžovatelky, rozhodce tak rozhodl na základě důkazu, s nímž nebyla stěžovatelka seznámena.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není další instancí obecného soudnictví, ale orgánem ochrany ústavnosti. Do činnosti obecných soudů může zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud dospěje k závěru, že došlo k porušení základních práv nebo svobod. Takové porušení však v dané věci neshledal.

Pokud jde o námitku stěžovatelky, týkající se předložení znaleckého posudku, s touto námitkou se řádně vypořádal již odvolací soud v odůvodnění napadeného rozsudku. Konstatoval, že vzhledem k vědomosti stěžovatelky o tom, že ve lhůtě jednoho měsíce bude předložen žalovaným, k návrhu stěžovatelky, znalecký posudek, nelze rozhodci vytýkat, vzhledem k neformálnosti rozhodčího řízení, poté, co proběhlo ústní jednání za účasti stěžovatelky, procesní pochybení. Ze skutečnosti, že stěžovatelka nebyla následně rozhodcem již s obsahem znaleckého posudku obeznámena, nelze učinit závěr o tom, že byla postupem rozhodce zkrácena na svém právu na spravedlivý proces. Stěžovatelka měla, jako účastník řízení, možnost nahlížet do spisu, činit si opisy a pořizovat kopie listiny, stejně jako činit doplňující vyjádření. Závěr obecných soudů o tom, že stěžovatelce byla dána možnost věc před rozhodci projednat, Ústavní soud neshledal za rozporný s principy hlavy páté Listiny. Odvolací soud ve svém rozsudku srozumitelně vyložil, z jakých důvodů se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčích nálezů.

Ústavní soud uzavírá, že obecné soudy obou stupňů se tvrzeními stěžovatelky řádně zabývaly a vypořádaly se s jejími námitkami. Nedošlo tak k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Ústavní soud proto postupoval dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2012

Jan Musil v. r. předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.