III. ÚS 183/05
III.ÚS 183/05 ze dne 9. 6. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 9. června 2005 ve věci navrhovatele Ing. J. Č., zastoupeného JUDr. Michalem Marčišinem, advokátem se sídlem 500 02 Hradec Králové, U Koruny 1173, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2001 č. j. 182352/01/228940/4086, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se nařízením výkonu rozhodnutí k vymožení daňového nedoplatku cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky. Poukázal na kroky, které učinil, když mu byla, dle jeho názoru neoprávněně, dne 19. 3. 1992 doměřena daň z obratu - mj. dne 22. 7. 2001 podal žádost o prominutí daně, dne 4. 8. 2004 pak stížnost ke Komisi pro lidská práva Rady Evropy, a proto nařízenou exekuci k vymožení daňového nedoplatku považuje za nezákonnou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 75 odst. 1 zák. č. 182/19903 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinného před 1. 4. 2004].

Z obsahu ústavní stížnosti a touto stížností napadeného exekučního příkazu Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2001 č. j. 182352/01/228940/4086 bylo zjištěno, že návrh stěžovatele, podaný dne 1. 4. 2005, nesměřuje proti rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně tvrzeného práva byl zákonem stěžovateli poskytnut - stěžovateli se dostalo poučení, že je oprávněn podat proti exekučnímu příkazu do 15 dnů námitky - o těchto by byl správce daně povinen rozhodnout a své rozhodnutí odůvodnit, uvedeného práva však stěžovatel nevyužil (§ 52 zák. č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

S ohledem na výše uvedená zjištění a znění § 75 odst. 1 cit. zákona o Ústavním soudu byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pro nepřípustnost předmětné ústavní stížnosti proti rozhodnutí ze dne 24. 9. 2001 nebylo již nutné vyslovovat se k tomu, zda lhůta k jejímu podání byla dodržena či nikoliv.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2005



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.