III. ÚS 1691/17
III.ÚS 1691/17 ze dne 12. 6. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2017 č. j. 30 Cdo 967/2017-217, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 1. června 2017 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2017 č. j. 30 Cdo 967/2017-217, jímž bylo zastaveno dovolací řízení ve věci jeho žaloby o ochranu osobnosti; řízení o této žalobě bylo vedeno před Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. 50 C 63/2013. Důvodem zastavení byla skutečnost, že stěžovatel nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem nebo notářem.
Předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, musel se zabývat otázkou, zda jsou k tomu splněny všechny předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že tento návrh trpí vadami; stěžovatel především není právně zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Uvedená podmínka mu přitom je známa. Jak totiž Ústavní soud zjistil ze své rozhodovací činnosti, stěžovatel byl o ní opakovaně poučen v mnoha řízeních, která byla v minulosti zahájena na jeho návrh (srov. usnesení ze dne 10. března 2016 sp. zn. III. ÚS 3759/15, usnesení ze dne 11. dubna 2016 sp. zn. II. ÚS 292/16, usnesení ze dne 20. dubna 2016 sp. zn. II. ÚS 293/16, usnesení ze dne 19. července 2016 sp. zn. I. ÚS 1778/16, usnesení ze dne 25. července 2016 sp. zn. II. ÚS 1616/16 nebo usnesení ze dne 13. září 2016 sp. zn. II. ÚS 1779/16; všechna v tomto usnesení uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací činnosti zdůrazňuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Za situace, kdy je dán spolehlivý předpoklad o tom, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se jeví setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Z těchto důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (obdobně jako např. v usnesení ze dne 12. července 2016 sp. zn. IV. ÚS 2127/16, usnesení ze dne 22. listopadu 2016 sp. zn. II. ÚS 3787/16, usnesení ze dne 3. února 2017 sp. zn. III. ÚS 304/17 nebo usnesení ze dne 3. dubna 2017 sp. zn. I. ÚS 712/17) a ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2017

Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.