III. ÚS 1647/17
III.ÚS 1647/17 ze dne 6. 6. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. A., zastoupené JUDr. Petrem Arendackým, advokátem, sídlem Horky 99, Rebešovice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2017 č. j. l4 Co 81/2017-3755 a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 27. prosince 2016 č. j. 14 P 102/2012-3806, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Napadeným usnesením Okresního soudu v Opavě (dále jen "okresní soud") byl ve věci péče o nezletilého F. A. zamítnut návrh stěžovatelky - sestry nezletilého, aby soud nařídil předběžné opatření za účelem styku s nezletilým dne 31. 12. 2016 v době od 8.00 do 18.00 hod. Dále soud jmenoval pro dané řízení opatrovníkem nezletilého Městský úřad Kravaře, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") shora označeným usnesením odvolací řízení podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Krajský soud poukázal na to, že stěžovatelka odvolání podala v době, kdy již předmět řízení neexistoval (konkrétně dne 3. 1. 2017), a projednání tohoto opravného prostředku se tak stalo bezpředmětným.

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka mj. uvedla, že krajský soud porušil její právo na spravedlivý proces a soudní ochranu, když odvolací řízení zastavil, aniž by se zabýval otázkou zákonnosti usnesení soudu prvního stupně, přičemž se odvolala na nález Ústavního soudu ze dne 29. 11. 2016 sp. zn. III. ÚS 2433/15 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
5. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh.

6. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

8. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník řízení napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým mj. bylo zastaveno odvolací řízení.

9. Vzhledem k tomu, že napadeným usnesením krajského soudu jako soudu odvolacího bylo (jako bezpředmětné) zastaveno odvolací řízení, mohla je stěžovatelka napadnout žalobou pro zmatečnost, která v souzené věci představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by tak stěžovatelka učinila, resp. že by tento mimořádný opravný prostředek "vyčerpala" (srov. rovněž § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Z tohoto důvodu nutno považovat ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za nepřípustnou [viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2007 sp. zn. IV. ÚS 3066/07 (U 13/47 SbNU 1059) a ze dne 13. 9. 2011 sp. zn. II. ÚS 1073/11].

10. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2017

Jan Filip v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.