III. ÚS 149/05
III.ÚS 149/05 ze dne 13. 7. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 13. července 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Janem Klváčkem, advokátem v Olomouci, Tylova 6, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 14. října 2004, sp. zn. 2 To 979/2004, a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. června 2004, sp. zn. 6 Nt 201/2003, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností a jejím doplněním, podanými včas a rovněž co do jiných formálních náležitostí, po odstranění formálních vad na základě výzvy Ústavního soudu, ve shodě se zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 14. října 2004 (2 To 979/2004-69) a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. června 2004 (6 Nt 201/2003-49) a tvrdil, že postupem obecných soudů ve věcech Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 6 T 132/95, 6 T 277/97 a 6 Nt 201/2003 a ve věci Krajského soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, sp. zn. 2 To 946/2003 a 2 To 979/2004, bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), neboť obecné soudy se při rozhodování o jeho návrhu na povolení obnovy řízení neřídily platnými právními předpisy, zejména ust. § 278 odst. 1 tr. ř., když přes splnění zákonných podmínek obnova řízení povolena nebyla. Stěžovatel uvádí, že již podal neúspěšně třetí návrh na povolení obnovy řízení. Navrhl proto zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve věci posuzované ústavní stížnosti bylo podrobeno přezkumu řízení o povolení obnovy, v němž nebylo shledáno porušení stěžovatelem tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv a svobod.

Podle § 278 odst. 1 tr. ř. obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí tehdy, pokud vyjdou najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě, nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve, odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zjevném nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Uvedený výčet důvodů pro povolení obnovy je taxativní.

V této souvislosti lze v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994) a že mu nepřísluší posuzovat, zda stěžovatelem navržené důkazy a tvrzené skutečnosti zakládají důvod pro povolení obnovy řízení za předpokladu, že v řízení o ní nebylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele; takovéto porušení však shledáno nebylo, neboť obecné soudy návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně projednaly. Z odůvodnění napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, jak je vpředu označeno, plynou úvahy, jakými se obecné soudy při rozhodování řídily a z jakých důvodů neshledaly tvrzení stěžovatele souladné s taxativně vymezenými podmínkami povolení obnovy řízení (§ 278 odst. 1 tr. ř.), z čehož je patrno, že ve věci posuzované ústavní stížnosti k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedošlo.

Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, proto ji je možné povolit jen za podmínek podle § 278 odst. 1 tr. ř. Obecné soudy podle tohoto ustanovení v řízení o povolení obnovy řízení musí ověřit - stručně shrnuto - zda nové skutečnosti či důkazy mohou odůvodnit jiné rozhodnutí o vině či o nároku na náhradu škody. Jsou proto rovněž nedůvodná tvrzení stěžovatele, že obecné soudy hodnotily důkazy, jimiž stěžovatel odůvodnil svůj návrh na povolení obnovy řízení, a že předjímají zjištění, jehož mělo být dosaženo až v obnoveném řízení.

Z výše rozvedených důvodů byl návrh stěžovatele na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů posouzen jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu], a jako takový jej Ústavní soud odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. července 2005

Jiří Mucha předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.