III. ÚS 1488/17
III.ÚS 1488/17 ze dne 30. 5. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Petra Mühlaua, zastoupeného JUDr. Josefem Biňovcem, advokátem, sídlem Strossmayerovo nám. 977/2, Praha 7 - Holešovice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2017 č. j. 28 Co 52/2017-186, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Generali Pojišťovna a. s., sídlem Bělehradská 299/132, Praha 2 - Vinohrady, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím měla být porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") se stěžovatel na vedlejší účastnici domáhal zaplacení částky 77 510 Kč s příslušenstvím jakožto pojistného plnění na základě pojistné smlouvy o pojištění podnikání (jejíž součástí je pojištění odpovědnosti za škodu), a to z pojistné události ze dne 19. 1. 2012, při níž vznikla škoda na dvou motorových vozidlech, jež stěžovatel řádně převzal za účelem provedení objednaných prací (oprav). Vznikla přitom škoda na vozidle tovární značky Lexus GS300 ve výši 17 810 Kč a na vozidle tovární značky Mazda RX8 ve výši 64 700 Kč; spoluúčast činila 5 000 Kč.

3. Obvodní soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2016 č. j. 16 C 15/2013-154 uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovateli částku 68 883 Kč s příslušenstvím; co do částky 8 627 Kč potom žalobu zamítl. Došel totiž k závěru, že v důsledku pojistné události (způsobení škody na předmětných vozidlech ve vlastnictví třetích osob) vznikla na vozidle Mazda škoda ve výši 56 073 Kč a na vozidle Lexus ve výši 23 782 Kč (rozsah plnění u daného vozidla však byl omezen návrhem stěžovatele, který se domáhal částky 17 810 Kč). Škodu na vozidle Mazda nahradil stěžovatel vlastníkovi vozidla uvedením do původního stavu - jeho opravou. Škodu na vozidle Lexus pak dle obvodního soudu nahradil stěžovatel vlastníkovi poškozeného vozidla jeho odkupem za kupní cenu 50 000 Kč, tedy za cenu, za kterou jej tento vlastník v bezvadném stavu zakoupil. Obvodní soud proto dospěl k závěru, že strany této kupní smlouvy sjednaly kupní cenu poškozeného vozidla "jakoby vozidlo bourané nebylo", a tedy jim dle nalézacího soudu nepochybně šlo o to, aby součástí kupní ceny bylo i odškodnění za poškození vozidla, a to právně v rozsahu, o které se hodnota vozidla po poškození snížila.

4. K odvolání vedlejší účastnice (co do částky 17 810 Kč) Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") shora označeným rozsudkem změnil vyhovující výrok rozsudku obvodního soud tak, že žalobu ohledně částky 17 810 Kč zamítl. Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že je nepochybné, že stěžovatel nevynaložil náklady na opravu vozidla Lexus jeho původnímu vlastníkovi, nýbrž škodu na vozidle vyřešil jinak, nadto jinak než tvrdil v žalobě. Stěžovatel tudíž dle názoru odvolacího soudu neprokázal, že mu vznikla škoda jako podnikateli v jeho podnikání, kterou u vedlejšího účastníka smluvně pojistil. Jeho žalobní požadavek na zaplacení nákladů vynaložených na opravu vozidla ve výši 17 810 Kč tak není důvodný.

II. Argumentace stěžovatele

5. Porušení shora uvedených ustanovení Listiny a Úmluvy shledává stěžovatel v tom, že městský soud nesprávně právně hodnotil obvodním soudem správně zjištěný skutkový stav, přičemž tu část odůvodnění, jež vedla k měnícímu výroku, považuje za natolik strohou, že je dle jeho názoru namístě označit napadený rozsudek za nepřesvědčivý a nepřezkoumatelný.

Stěžovatel zdůrazňuje (a toto v předchozím řízení tvrdil a prokázal), že na vozidle Lexus vzniklou škodu "za účelem úhrady pojistného plnění vyčíslil fakturou" a škodu bývalému vlastníkovi vozu sanoval; způsob úhrady škody přitom není dle stěžovatele podstatný, neboť je čistě na poškozeném a škůdci, jaký způsob náhrady škody zvolí. V této souvislosti stěžovatel akcentuje skutečnost, že z provedených důkazů vyplynulo, že součástí kupní ceny bylo i odškodnění původního vlastníka vozidla Lexus. Dle stěžovatele je přitom zřejmé, že by nikdo dobrovolně neuzavřel kupní smlouvu, kterou by kupoval poškozený vůz za cenu, jež by odpovídala jeho hodnotě před poškozením. Stěžovatel tak má za to, že jednoznačně prokázal, že v momentě, kdy nabyl do svého vlastnictví poškozené vozidlo značky Lexus, došlo k prokazatelnému snížení hodnoty jeho majetku, tedy ke vzniku škody, jež vznikla při jeho podnikatelské činnosti.
III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je zastoupen v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel před jejím podáním vyčerpal veškeré dostupné zákonné procesní prostředky ochrany svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario); nesprávné poučení, že proti napadenému rozsudku je přípustné dovolání, na této skutečnosti nic nemění.

7. Ústavní soud, sleduje zásadu hospodárnosti řízení, nevyzýval stěžovatele k odstranění vady návrhu spočívající v tom, že plná moc udělená jeho advokátovi není plnou mocí udělenou pro zastupování před Ústavním soudem podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavnímu soudu byla Ústavou svěřena role orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). V řízení o ústavních stížnostech fyzických a právnických osob směřujících proti rozhodnutím obecných soudů není proto možno chápat Ústavní soud jakožto nejvyšší instanci obecného soudnictví; Ústavní soud je nadán kasační pravomocí toliko v případě, že v soudním řízení předcházejícím podání ústavní stížnosti došlo k porušení některého základního práva či svobody stěžovatele [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Úkolem Ústavního soudu není zjišťovat věcnou správnost rozhodovací činnosti obecných soudů, nýbrž pouze kontrolovat (a kasačním rozhodnutím případně vynucovat) ústavně konformní průběh a výsledek předcházejícího soudního řízení. Nepřipadá-li tedy v dané věci do úvahy možná indikace porušení základních práv nebo svobod, a to již prima facie, musí Ústavní soud ústavní stížnost odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost.

9. Posuzovanou ústavní stížnost je namístě považovat toliko za stěžovatelovu polemiku se závěrem městského soudu, že v případě škody vzniklé na vozidle Lexus stěžovatel nevynaložil náklady na opravu poškozenému vlastníkovi, a že proto neprokázal, že mu vznikla škoda jako podnikateli při jeho podnikání, jíž u vedlejší účastnice smluvně pojistil.

10. Je tedy zřejmé, že stěžovatel pouze polemizuje se správností právního závěru městského soudu, přičemž kategorie správnosti nepředstavuje referenční kritérium důvodnosti ústavní stížnosti (viz výše bod 9). Za ústavněprávně relevantní argumentaci přitom nelze bez dalšího označit pouhý odkaz na ustanovení ústavního pořádku, jejichž porušení stěžovatel tvrdí.

11. Za potenciálně relevantní by se tak dala označit jen stěžovatelova námitka, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný; v tomto ohledu však nelze stěžovateli jakkoli přisvědčit.

12. Se stěžovatelem je možno souhlasit pouze potud, že odůvodnění měnícího výroku je poměrně stručné, současně je však třeba zdůraznit, že z inkriminované pasáže odůvodnění - oproti tvrzení stěžovatele - jasně vyplývá, jaké úvahy vedly odvolací soud k závěru, že stěžovatel v případě škody vzniklé na vozidle Lexus neprokázal vynaložení nákladů na jeho opravu tehdejšímu vlastníkovi.

13. V rámci ústavněprávního přezkumu (nota bene za situace, kdy tato otázka nemohla být z důvodu bagatelnosti předložena Nejvyššímu soudu) přitom správnost tohoto právního závěru městského soudu Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší jakkoli hodnotit.

14. Pouze nad rozhodný rámec je proto možné uvést následující. Pakliže obvodní soud na str. 7 svého rozsudku dovozuje, že cena vozidla Lexus se snížila o cenu opravy, tedy přesně o částku 23 782 Kč, je třeba připomenout, že v tomto ohledu nebylo činěno vůbec žádné dokazování. Jinými slovy řečeno, z provedených důkazů (přes opačné přesvědčení stěžovatele) v žádném případě neplyne, že původnímu vlastníkovi vozidla Lexus stěžovatel zaplatil právě výši škody, jejíž náhradu žádal po vedlejší účastnici, resp. že právě v důsledku předmětné opravy se snížila - právě o výši této opravy - obvyklá cena daného vozidla, pakliže otázka obvyklé ceny tohoto vozidla po opravě v řízení vůbec nebyla zjišťována. Úvahu obvodního soudu, že stěžovatel uhradil původnímu vlastníkovi vozidla Lexus škodu právě ve výši ceny jeho opravy (neboť právě o tuto částku se snížila jeho hodnota) je proto nutno označit za přinejmenším zkratkovitou a procesně nekorektní.

15. Pro úplnost se pak ve spojitosti s otázkou náhrady škody způsobené na poškozeném vozidle sluší zdůraznit, že závěry nálezu ze dne 27. 4. 2017 sp. zn. II. ÚS 795/16 na posuzovanou věc přímo nedopadají.

16. Lze proto uzavřít, že právní názor městského soudu, vyjádřený v jeho napadeném rozsudku, je z ústavněprávního hlediska plně akceptovatelný.

17. Je tak namístě již pouze konstatovat, že stěžovatel porušení jím dovolávaných ustanovení Listiny a Úmluvy neprokázal. Ústavní soud proto podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2017

Jan Filip v.r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.