III. ÚS 146/05
III.ÚS 146/05 ze dne 12. 7. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem v Praze 4, Michelská 81, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2004, sp. zn. 61 To 368/2004, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2004, sp. zn. 3 T 103/2001, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o Ústavním soudu] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 6 zákona o Ústavním soudu], napadl stěžovatel ve své trestní věci odsuzující rozhodnutí obecných soudů [rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2004 (61 To 368/2004) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2004 (3 T 103/2001)] a tvrdil, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod). Stěžovatel proto navrhl zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 3 T 103/2001, z něhož zjistil následující.

Proti označenému rozsudku Městského soudu v Praze podal stěžovatel dovolání, na jehož základě bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. května 2005 (8 Tdo 573/2005) rozhodnuto tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2004 (61 To 368/2004) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2004 (3 T 103/2001) se zrušují a Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem ke kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je zřejmé, že řízení před obecnými soudy není ukončeno pravomocným rozhodnutím. Napadená rozhodnutí obecných soudů, vzhledem k jejich zrušení Nejvyšším soudem ČR, po právní stránce neexistují. Z těchto důvodů posoudil Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 per analog. zákona o Ústavním soudu), a jako takovou ji soudcem zpravodajem odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. července 2005

Jiří Mucha soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.