III. ÚS 1346/17
III.ÚS 1346/17 ze dne 30. 5. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele Mysliveckého spolku "Hájek" Vlčetínec, z. s., sídlem Vlčetínec 37, zastoupeného JUDr. Radoslavem Přikrylem, advokátem, sídlem Družstevní 498, Studená, proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 17. února 2017 č. j. 4 C 187/2016-30, za účasti Okresního soudu v Jindřichově Hradci, jako účastníka řízení, a Bc. Miroslava Pekaře, DiS., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jeho základního práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se podává, že vedlejší účastník řízení se na stěžovateli domáhal náhrady škody způsobené zvěří na jeho blíže určených pozemcích a pozemcích ve vlastnictví jeho matky, přenechaných mu pachtovní smlouvou. Výše škody byla zjištěna znaleckým posudkem, stěžovatel zaplatil částku 6 777 Kč, soudní spor se vedl o zbývající částku 8 686 Kč.

3. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen "okresní soud") napadeným rozsudkem uložil stěžovateli zaplatit vedlejšímu účastníkovi řízení částku 8 686 Kč s příslušenstvím, dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze skutkových zjištění, že ke vzniku škody došlo na pozemcích zčásti ve vlastnictví vedlejšího účastníka, zčásti jemu propachtovaných. Mezi ním a jeho matkou byla uzavřena pachtovní smlouva na dobu neurčitou, v níž se vedlejší účastník řízení zavázal pozemky užívat s péčí řádného hospodáře a dbát na to, aby jeho vinou nedošlo k jejich poškození. Okresní soud na základě § 53 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o myslivosti"), a analogicky dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, dovodil, že poškozeným může být nejenom vlastník pozemku, ale také jeho pachtýř.

II. Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel tvrdí, že se okresní soud nezabýval nedostatkem aktivní legitimace na straně žalobce. Náhrada škody má být poskytnuta tomu, jemuž škoda nevznikla, ani tvrzena nebyla, což představuje prvky libovůle, jež je zakázána. Stěžovatel uvádí, že pachtem dochází pouze k dočasnému přenechání užívacího práva, poškozením porostů proto vzniká škoda výlučně vlastníkovi pozemků. Navzdory bagatelnosti nároků je stěžovatel přesvědčen, že nalézací soud opustil princip právní jistoty a předvídatelnosti práva, což je dle judikatury Ústavního soudu nepřípustné.
III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že proti napadenému soudnímu rozhodnutí byla ústavní stížnost podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno toto soudní rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí a z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Jak patrno z výše uvedeného, ústavní stížnost směřuje proti soudnímu rozhodnutí vydanému ve věci, již lze označit za "bagatelní" [srov. ustanovení § 202 odst. 2 i § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu]. Z konstantní judikatury Ústavního soudu přitom plyne, že tato skutečnost (bez dalšího) zakládá důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13 (N 55/73 SbNU 89)]; je pak především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc, přes svou bagatelnost, vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu [viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2014 sp. zn. III. ÚS 1161/14 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. To se však stěžovateli nepodařilo.

8. Podstatou jeho ústavní stížnosti je nesouhlas s posouzením aktivní věcné legitimace žalobce v napadeném rozsudku. Ústavní soud se neztotožňuje s tvrzením, že se okresní soud nezabýval nedostatkem aktivní legitimace na straně žalobce. Tuto otázku odůvodnil s odkazem na zákon o myslivosti i lesní zákon. Ve světle skutkových okolností stejně tak není přiléhavé tvrzení o dočasnosti přenechání užívacího práva pachtem, neboť pacht byl mezi vedlejším účastníkem řízení a jeho matkou uzavřen na dobu neurčitou. Za těchto okolností by bylo formalistické vyžadovat vznášení žalobních nároků jak ze strany vedlejšího účastníka, tak ze strany jeho matky. I judikatura obecných soudů připouští, že za poškozenou osobu nemusí být považován nutně pouze vlastník pozemků. O náhradě škody na pozemcích ve vlastnictví i v nájmu žalobce rozhodl např. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 3. 2013 sp. zn. 25 Cdo 346/2012 nejen o vlastníkovi, ale i uživateli pozemku.

9. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud v napadeném rozhodnutí neshledal vady ústavněprávní intenzity, jež by v této (bagatelní) věci odůvodňovaly jeho zásah, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2017

Jan Filip v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.