III. ÚS 132/05
III.ÚS 132/05 ze dne 23. 6. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. J. v. S., právně zastoupeného JUDr. Danielou Kovářovou, advokátkou AK se sídlem Malá 6, 301 65 Plzeň, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. 8 To 725/2004, za účasti 1) Krajského soudu v Plzni a 2) Krajského státního zastupitelství v Plzni, jako účastníků řízení, a za účasti 1) Okresního soudu Plzeň-sever, a 2) Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. 3. 2005, a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 27. 4. 2005, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. 8 To 725/2004, a to pro porušení čl. 37 odst. 2 a odst. 4, jakož i čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti, a proto nic nebrání projednání a rozhodnutí věci samé.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel je stíhán pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a ) tr. zákona. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. 8 To 725/2004, byly podle ust. § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuty stížnosti obviněných R. B., Ing. M. B. a B. J. v. S. (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel"), směřující proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 17. 11. 2004, č. j. 0Nt 89/2004-54, kterým byli R. B., Ing. M. B. a B. J. v. S. podle ust. § 68 odst. 1 tr. řádu vzati do vazby z důvodu uvedeného v ust. § 67 písm. a) tr. řádu.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že Okresní soud Plzeň-sever a posléze i Krajský soud v Plzni zasáhly do základních práv a svobod stěžovatele tím, že nezákonně rozhodly o jeho vzetí do vazby. Tyto závěry nebyly stěžovateli ani řádně přetlumočeny. Vzetím do vazby byl stěžovatel ohrožen na životě. Stěžovatel namítá, že teprve až opatřením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever byl přibrán soudní tlumočník pro jazyk holandský; do té doby mu byly listiny překládány do jazyka anglického, kterému plně nerozumí a náležitě jej neovládá. Stěžovatel dále namítá, že od 1. 1. 2005 do 31. 1. 2005 neměl obhájce, neboť ustanovení JUDr. Daniely Kovářové bylo provedeno teprve dne 21. 1. 2005 a doručeno bylo uvedené právní zástupkyni dne 1. 2. 2005. Stěžovatel se dále cítí být poškozen tím, že jeho družka Ing. M. B., která byla spolu s ním vzata nedůvodně do vazby, měla v důsledku této skutečnosti potratit dítě, které spolu čekali. Stěžovatel se dále cítí být ohrožen na životě tím, že je mu odpíráno právo na poskytnutí adekvátní lékařské pomoci ve vazební věznici Plzeň-Bory. Stěžovatel je těžce poškozen na zdraví, např. využívá pouze 15% kapacitu plic, je astmatik s enfizémou. Tato onemocnění však nejsou řádně léčena a nejsou mu předepisovány v potřebném rozsahu medikamenty. V této souvislosti požádala právní zástupkyně stěžovatele přípisem ze dne 10. 3. 2005 ředitele věznice o zjednání nápravy. Na tento přípis nebylo dosud reagováno a náprava nebyla rovněž zjednána.

II.

Pro posouzení důvodnosti podané ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování Plzeň-sever (dále jen "policejní orgán"), Okresního soudu Plzeň-sever a Krajského soudu v Plzni. Dále si Ústavní soud vyžádal spis vedený u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 0Nt 89/2004. Od orgánů činných v trestním řízení byly Ústavnímu soudu doručeny rovněž kopie pořízené ze spisu Policie ČR, SKPV Plzeň-sever vedeného pod sp. zn. ČTS: ORPS-361/OOK-2004, a kopie pořízené ze spisů vedených u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 0Nt 501/2004 a sp. zn. 0Nt 305/2005.

Policejní orgán ve svém vyjádření Ústavnímu soudu doručeném dne 17. 5. 2005 uvedl, že trestní stíhání obviněného B. J. v. S. bylo zahájeno dne 16. 11. 2004. Tomuto předcházelo zadržení jmenovaného dle ust. § 76 odst. 1 tr. řádu dne 15. 11. 2004 v 16:00 hod. a jeho umístění do cely předběžného zadržení v Plzni.

Dle vyjádření policejního orgánu, doloženého kopiemi příloh z vyšetřovacího spisu vedeného u Policie ČR, SKPV Plzeň-sever pod sp. zn. ČTS: ORPS-361/OOK-2004, byl stěžovatel před umístěním do cely předběžného zadržení vyšetřen lékařkou MUDr. J. P. a uznán schopným pro umístění v policejní cele. Protože si druhý den ráno začal stěžovat na špatné dýchání, byl dne 16. 11. 2004 v 11:00 hod. policejním orgánem převezen ke své ošetřující lékařce MUDr. D. N., která písemně potvrdila, že stěžovatel je schopen pobytu v policejní cele. Dne 17. 11. 2004 rozhodla soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever o vzetí obviněného do vazby, přičemž soudkyni byla zpráva MUDr. N. předložena a tato byla založena do spisu. Na příkazu k přijetí do vazby pak soudkyně pod bodem 12 uvedla, že se jmenovaný léčí na plicní onemocnění. Dne 26. 11. 2004 státní zástupkyně udělila souhlas s eskortou obviněného do nemocnice ve věznici Praha-Pankrác. Obviněný však vzal svoji žádost o umístění do nemocnice zpět a zůstal na svoji žádost ve věznici Plzeň (v té době se ve vazbě ve věznici Plzeň nacházela i jeho družka Ing. M. B.). Dne 4. 1. 2005 státní zástupkyně udělila další souhlas s eskortou obviněného do nemocnice ve věznici Praha-Pankrác, kam byl obviněný posléze převezen (v té době byla již Ing. B. propuštěna na svobodu). Dne 13. 1. 2005 byl obviněný převezen zpět do věznice Plzeň.

Ohledně tlumočení do jazyka anglického policejní orgán ve svém vyjádření uvedl, že B. J. v. S. dne 16. 11. 2004 již v postavení obviněného za přítomnosti své obhájkyně do protokolu uvedl, že žádá, aby úkony, které budou s jeho osobou konány, byly vedeny v jazyce anglickém. Sám S. s policejním orgánem jedná pouze v jazyce anglickém - viz žádost o vydání peněz ze dne 9. 2. 2005 a stížnost proti proplacení nákladů obhájce ze dne 26. 4. 2005. Dle vyjádření překladatelky do jazyka anglického je jeho úroveň angličtiny velice solidní.

Pokud jde o ustanovení obhájce, policejní orgán uvedl, že dne 16. 11. 2004 byla soudkyní Okresního soudu Plzeň-sever pod č. j. 0Nt 501/2004 ustanovena JUDr. Flajšhansová. Dne 28. 12. 2004 bylo z prověrky spisového materiálu státním zástupcem zjištěno, že JUDr. Flajšhansová má dle neověřené informace pozastavenu advokátní činnost. Z tohoto důvodu byl dne 29. 12. 2004 učiněn telefonický dotaz na advokátní komoru, kde bylo sděleno, že uvedená advokátka činnost pozastavenou nemá. Dne 1. 2. 2005 policejní orgán obdržel od Okresního soudu Plzeň-sever rozhodnutí o zproštění obhajoby JUDr. Flajšhansové ze dne 20. 1. 2005. Téhož dne bylo doručeno i nové ustanovení obhájce. Do té doby nebylo policejnímu orgánu nic známo o tom, že by JUDr. Flajšhansová svoji činnost nevykonávala.

Soudkyně Okresního soud Plzeň-sever JUDr. Dortová ve svém vyjádření Ústavnímu soudu doručeném dne 23. 5. 2005 uvedla, že dne 16. 11. 2004 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever návrh na vzetí do vazby obviněného B. J. v. S. a spol. Tento návrh byl podán ve 20:30 hod. O tomto návrhu soudkyně rozhodovala následující den, tedy 17. 11. 2004. Z připojeného spisu Policie ČR, SKPV Plzeň-sever, sp. zn. ČTS: ORPS-361/00K-2004, soudkyně zjistila, že obviněný S. byl vyslechnut předchozího dne, před tímto výslechem byl řádně poučen dle ust. § 28 odst. 2 tr. řádu a uvedl, že češtinu zcela neovládá a žádá, aby rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení byla vyhotovována rovněž v angličtině, neboť je to jazyk, který ovládá. Tato skutečnost byla potvrzena i přibranou tlumočnicí paní K. Uvedená tlumočnice byla vyrozuměna o konání jednání u soudu z důvodu podaného návrhu na vazbu obviněného a k soudu se dostavila. Soudkyně podle svého vyjádření vyslechla spoluobviněné R. B. a jeho matku M. B. Dále přikročila k výslechu obviněného S. Po té, co soudkyně nadiktovala osobní údaje obviněného a chtěla začít s výslechem obviněného S., sdělila jí obhájkyně obviněného, že tento žádá, aby jednání bylo vedeno v jeho rodném jazyce, tedy v holandštině. Tlumočníka z jazyka holandského však podle vyjádření soudkyně nebylo možno zajistit tak, aby nedošlo k překročení 24 hodinové lhůty pro rozhodnutí o návrhu Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever. Soudkyně proto sdělila obviněnému, že je přítomna tlumočnice z jazyka anglického, jak si předchozí den přál a protože zcela zjevně tento jazyk ovládá, bude i řízení před soudem ohledně podaného návrhu na vzetí do vazby vedeno v tomto jazyce. Obviněný Stuijvenberg tuto skutečnost vzal na vědomí a požádal, aby usnesení vydané soudem mu bylo přeloženo do holandštiny, což se také stalo. Z uvedeného soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever dovozuje, že celé řízení o podaném návrhu státní zástupkyně na vzetí do vazby bylo před soudem vedeno v jazyce, o kterém obviněný S. před tím prohlásil, že jej ovládá tak, jak je uvedeno v ust. § 2 odst. 14 tr. řádu.

Předseda senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. Jaroš ve svém vyjádření Ústavnímu soudu doručeném dne 12. 5. 2005 uvedl, že Krajský soud v Plzni se námitkami obviněného B. J. v. S. ohledně tlumočení při rozhodování o vazbě zabýval ve svém usnesení ze dne 5. 1. 2005 sp. zn. 8 To 725/2005, a na odůvodnění tohoto rozhodnutí krajský soud odkázal.

Předseda senátu dále uvedl, že Krajský soud v Plzni jako soud stížnostní se otázkou zákonnosti vzetí obviněného do vazby zabýval, žádné vady v daném směru však v rozhodnutí okresního soudu neshledal. K problematice, zda po určitou dobu obviněný neměl obhájce, se předseda senátu nemohl vyjádřit, neboť trestní spisy předložené k rozhodnutí o stížnosti u krajského soudu nezůstávají. Předseda senátu pouze uvedl, že předpokládá, že obviněný v době rozhodování o vazbě obhájce ustanoveného případně zvoleného měl. Ve své stížnosti proti rozhodnutí o vzetí do vazby obviněný žádné námitky ohledně zdravotního stavu nevznesl. Touto problematikou se tedy krajský soud ve svém rozhodnutí ze dne 5. 1. 2005 nezabýval. Závěrem předseda senátu uvedl své přesvědčení, že žádné ústavní právo obviněného v projednávané věci nebylo porušeno takovým způsobem, že by bylo nutné zrušit rozhodnutí okresního soudu o vzetí obviněného do vazby a z vazby ho propustit.

III.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů či jiných orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Ústavní soud tedy přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející, z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Přestože stěžovatel v ústavní stížnosti napadá usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2005 sp. zn. 8 To 725/2004, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení o vzetí do vazby, uplatňuje v podané ústavní stížnosti i námitky, které s rozhodováním soudu o jeho vzetí do vazby bezprostředně nesouvisejí, a které ani nebyly v jeho stížnosti proti rozhodnutí o vazbě uplatněny. Těmito námitkami se Krajský soud v Plzni při projednávání stížnosti stěžovatele proti usnesení o vzetí do vazby nezabýval, a ani zabývat nemohl.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že okresní soud nepřibral tlumočníka z jazyka holandského. Uvedenou námitku stěžovatel ve své stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby uplatnil a Krajský soud v Plzni se touto námitkou v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 5. 1. 2005 sp. zn. 8 To 725/2004 - v souvislosti se vzetím stěžovatele do vazby - zabýval. Krajský soud uvedl, že v řízení předcházejícím rozhodování o vazbě považoval obviněný za postačující překlad do jazyka anglického a je podle stížnostního soudu zcela zjevné, že by se okresnímu soudu nepodařilo v situaci, kdy obviněný tento nárok uplatnil až při výslechu před soudem, přizvat tlumočníka z jazyka holandského. Podle stížnostního soudu navíc z protokolu sepsaného před soudem dne 17. 11. 2004 vyplývá, že se obviněný k věci podrobně vyjádřil, a tudíž nebyl zkrácen na svém právu na obhajobu v jazyce, kterému rozumí.

Ze spisového materiálu (z vyšetřovacího spisu vedeného policejním orgánem pod sp. zn. ČTS: ORPS-361/OOK-2004, a ze spisu vedeného u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 0Nt 89/2004) jakož i z vyjádření soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever JUDr. Dortové Ústavní soud zjistil, že B. J. v. S. po zahájení trestního stíhání byl při výslechu konaném dne 16. 11. 2004 podle ust. § 2 odst. 14 tr. řádu policejním orgánem poučen, že má právo používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, o kterém uvede, že jej ovládá a obviněný prohlásil, že poučení porozuměl, za přítomnosti své obhájkyně do protokolu uvedl, že žádá, aby úkony, které budou s jeho osobou konány, byly vedeny v jazyce anglickém (viz protokol o výslechu obviněného ze dne 16. 11. 2004, č. l. 86 a násl. vyšetřovacího spisu). Teprve při výslechu konaném u Okresního soudu Plzeň-sever dne 17. 11. 2004 stěžovatel prostřednictvím své obhájkyně uvedl, že žádá, aby mu bylo tlumočeno do jeho rodného jazyka, tedy do holandštiny. Po té, co bylo stěžovateli sděleno, že vzhledem k jeho žádosti z předchozího dne, aby veškeré úkony s ním konané byly v jazyce anglickém, je u soudu přítomna pouze tlumočnice z jazyka anglického, a proto bude i nadále jednání vedeno v angličtině, neboť toto je jazyk, který stěžovatel zcela jistě ovládá. Stěžovatel vzal tuto skutečnost na vědomí a požádal, aby usnesení vydané soudem bylo přetlumočeno nikoliv do angličtiny, když v tomto jazyce bude vedeno řízení, ale do holandštiny (protokol o jednání konaném před Okresním soudem Plzeň-sever dne 17. 11. 2004, č. l. 7 a násl. soudního spisu). Dle potvrzení tlumočnice z jazyka anglického V. K. ze dne 21. 2. 2005 je úroveň angličtiny stěžovatele velice solidní, zejména slovosled. Tlumočnice V. K. ve svém vyjádření uvedla, že i když stěžovatel dělá v písmu gramatické chyby, má anglický jazyk zažitý a dokonce používá správně časovou souslednost. I jeho slovní zásoba je podle tlumočnice poměrně obsáhlá a stěžovatel je schopen vést běžnou konverzaci. Tlumočnice rovněž potvrdila, že stěžovatel umí i dobře verbálně komunikovat (potvrzení tlumočnice V. K. ze dne 21. 2. 2005, č. l. 209 vyšetřovacího spisu). Opatřením soudkyně Okresního soudu Plzeň-sever byl pro účely překladu usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 17. 11. 2004 ustanoven tlumočníkem z jazyka holandského Ing. A. G., který uvedené usnesení do holandštiny přeložil (č. l. 45 a č. l. 56 soudního spisu).

V ústavní stížnosti stěžovatel dále namítá, že od 1. 1. 2005 do 31. 1. 2005 neměl obhájce. Ze spisového materiálu (ze spisů vedených u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 0Nt 501/2004 a sp. zn. 0Nt 305/2005) Ústavní soud zjistil, že dne 16. 11. 2004 byla soudkyní Okresního soudu Plzeň-sever JUDr. Dortovou ustanovena obviněnému B. J. v. S. obhájkyně JUDr. Vendula Flajšhansová, která zmocnění k zastupování obviněného B. J. v. S. ještě téhož dne přijala. Dne 20. 1. 2005 byla JUDr. Flajšhansová obhajoby stěžovatele zproštěna. Dne 21. 1. 2005 byla stěžovateli ustanovena obhájkyní JUDr. Daniela Kovářová, zproštění původní obhájkyně i ustanovení nové obhájkyně bylo policejnímu orgánu doručeno 1. 2. 2005. Z přiloženého spisového materiálu ani z vyjádření stěžovatele nevyplývá, že by stěžovatel v uvedeném období byl jakkoli zkrácen na svých právech, např. neúčastí jeho obhájkyně při nějakém procesním úkonu.

K námitce stěžovatele, že vzetím do vazby byl ohrožen na svém životě, Ústavní soud uvádí, že ze spisového materiálu jakož i z vyjádření předsedy senátu krajského soudu bylo zjištěno, že stěžovatel ve své stížnosti proti rozhodnutí o vzetí do vazby žádné námitky ohledně svého zdravotního stavu nevznesl. Dle vyjádření policejního orgánu doloženého kopiemi z vyšetřovacího spisu sp. zn. ČTS: ORPS-361/OOK-2004 (některé z policejním orgánem předložených listin jsou rovněž součástí soudního spisu), byl stěžovatel před umístěním do cely předběžného zadržení vyšetřen lékařkou MUDr. J. P. a uznán schopným pro umístění v policejní cele (potvrzení MUDr. P. ze dne 15. 11. 2004, č. l. 5 spisu sp. zn. 0Nt 89/2004 Okresního soudu Plzeň-sever). Z důvodu zdravotních problémů s dýcháním byl stěžovatel dne 16. 11. 2004 v 11:00 hod. policejním orgánem převezen ke své ošetřující lékařce MUDr. D. N., která písemně potvrdila, že stěžovatel je schopen pobytu v policejní cele (potvrzení MUDr. N. ze dne 16. 11. 2004). Na příkazu k přijetí do vazby je pod bodem 12 uvedeno, že se stěžovatel léčí na plicní onemocnění dle lékařské zprávy MUDr. N. (příkaz k přijetí do vazby, č. l. 46 vyšetřovacího spisu, č. l. 19 soudního spisu). Dne 26. 11. 2004 státní zástupkyně udělila souhlas s eskortou obviněného do nemocnice ve věznici Praha-Pankrác. Obviněný však vzal svoji žádost o umístění do nemocnice zpět a zůstal na svoji žádost ve věznici Plzeň (souhlas stěžovatele s eskortou včetně jeho zpětvzetí ze dne 26. 11. 2004, č. l. 48 vyšetřovacího spisu). Dne 4. 1. 2005 státní zástupkyně udělila další souhlas s eskortou obviněného do nemocnice ve věznici Praha-Pankrác, kam byl obviněný posléze převezen (souhlas s eskortou ze dne 4. 1. 2005, č. l. 49 vyšetřovacího spisu). Dne 13. 1. 2005 byl obviněný převezen zpět do vazební věznice Plzeň (doklad o hlášení změn, č. l. 81 a 82 soudního spisu).

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že vzhledem k jeho nespokojenosti s poskytnutou zdravotní péčí požádala jeho právní zástupkyně přípisem ze dne 10. 3. 2005 ředitele věznice o zjednání nápravy. Na tento přípis prý nebylo dosud reagováno a náprava nebyla rovněž zjednána.

Podle ust. § 20 odst. 1 zák. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, může obviněný k uplatnění svých práv podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je věznice povinna neprodleně odeslat. Podle odst. 2 cit. ustanovení, pokud o to obviněný požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem. V souladu s ust. § 29 odst. 2 cit. zákona, provádí nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby dozor pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu je vazba vykonávána.

Podle ust. § 157a tr. řádu může ten, proti němuž se trestní řízení vede, jakož i poškozený kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn. Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství (odst. 2 cit. ust.).

Z uvedeného přehledu vyplývá, že náš právní řád poskytuje stěžovateli dostatek prostředků k ochraně jeho práv. V případě, že stěžovatel nebude se způsobem výkonu vazby či s postupem orgánů činných v trestním řízení spokojen, může ke zjednání nápravy a k ochraně svých práv výše uvedených prostředků využít. Stěžovatel má obhájce, který mu i v těchto záležitostech poskytne právní pomoc.

Pokud stěžovatel v ústavní stížnosti napadá usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2005 sp. zn. 8 To 725/2004, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení o vzetí do vazby, je Ústavní soud toho názoru, že napadené usnesení stížnostního soudu bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu, rozhodnutí krajského soudu je přesvědčivým způsobem odůvodněno, přičemž stížnostní soud se dostatečným způsobem vypořádal s námitkami stěžovatele uplatněnými v jeho stížnosti, když ověřil, že vzetí stěžovatele do vazby bylo učiněno v souladu se zákonem.

Ústavní soud neshledal, že by postupem Krajského soudu v Plzni, popř. ostatních ve věci jednajících orgánů činných v trestním řízení, došlo k porušení hmotně právních či procesně právních předpisů, které by mělo za následek porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. června 2005

Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.