III. ÚS 1113/17
III.ÚS 1113/17 ze dne 4. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti Jany Janíkové, proti exekučnímu příkazu Mgr. Marcela Kubise, soudního exekutora, Exekutorský úřad Šumperk, sídlem Masarykovo náměstí 44/4, Zábřeh na Moravě, ze dne 23. srpna 2016 č. j. 139 EX 22388/15-030, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 7. 4. 2017, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 4. 2017, se stěžovatelka domáhala "zrušení právní moci" výše uvedeného exekučního příkazu (nesprávně označeného č. j. 139 Ex 22388/15-032) s tím, že nabyl právní moci v rozporu s právním pořádkem České republiky.
2. Toto podání nebylo možné považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpěl řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatelka nebyla pro řízení zastoupena advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

3. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 25. 4. 2017 vyzval, aby vady svého návrhu odstranila ve lhůtě 30 dnů. Na to stěžovatelka reagovala dopisem ze dne 1. 6. 2017, v němž Ústavnímu soudu sdělila, že zmíněná výzva jí byla doručena až tohoto dne a požádala o prodloužení lhůty o dalších 30 dnů. Ústavní soud její žádosti vyhověl a lhůtu stěžovatelce prodloužil do 31. 7. 2017. Uvedeného dne stěžovatelka však znovu požádala o prodloužení lhůty s tím, že nedopatřením neodeslala dopis České advokátní komoře.

4. Důvody, o něž byla opřena tato žádost, však Ústavní soud neakceptoval, neboť stěžovatelka měla dostatečný časový prostor na to, aby si právní zastoupení pro řízení před Ústavním soudem zajistila, a pokud se tak nestalo, tak jen proto, že k plnění této své povinnosti (ve vlastním zájmu) nepřistoupila s dostatečnou pečlivostí. Vzhledem k tomu Ústavní soud žádosti o prodloužení lhůty nevyhověl a ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

5. Možno dodat nad rámec výše uvedeného důvodů pro odmítnutí, že v dané věci jsou navíc naplněny důvody pro odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. d), event. písm. e) zákona o Ústavním soudu. Jestliže se totiž stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud "zrušil právní moc exekučního příkazu", jde o návrh, k jehož projednání není příslušný (srov. § 82 odst. 1 až 3 zákona o Ústavním soudu); v případě, že se (snad) stěžovatelka domáhala zrušení samotného exekučního příkazu, ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí není přípustná, a to s ohledem na ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu [viz např. usnesení ze dne 12. 9. 2013 sp. zn. I. ÚS 2181/12, ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. I. ÚS 1260/16, ze dne 14. 2. 2017 sp. zn. I. ÚS 116/17 (dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2017

Jan Filip v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.