III. ÚS 1097/10
III.ÚS 1097/10 ze dne 23. 4. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 23. dubna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele I. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2009 sp. zn. 11 Co 651/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 15. 4. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě uvedenému v záhlaví tohoto usnesení. V následujících dnech stěžovatel Ústavnímu soudu v uvedené věci elektronickou cestou zaslal ještě několik dalších obsáhlých a málo srozumitelných přípisů.
Stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přes svou obsáhlost toto podání postrádalo jakoukoli srozumitelnou argumentaci. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.

Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (přibližně sedmdesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07 aj.). Jak soudce zpravodaj zjistil, důvodem je sveřepé odmítání stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.

Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, je-li s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje neodstraní, neboť, ač byl v minulosti mnohokrát poučen o nemožnosti takového postupu, opětovně žádal Ústavní soud o "přidělení" advokáta.

Podle soudce zpravodaje je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání podle ust. § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem náležitě poučen již v celé řadě předchozích řízení. V předchozích usneseních Ústavního soudu (naposledy usnesení ze dne 18. 12. 2009, sp. zn. III.ÚS 3080/09) byl stěžovatel rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem. Bylo by proto zcela bezúčelným, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2010

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.