III. ÚS 103/05
III.ÚS 103/05 ze dne 14. 3. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2005 o ústavní stížnosti J. M., zastoupeného JUDr. Josefem Boudou, advokátem se sídlem 678 01 Blansko, Wolkerova 2, proti postupu Okresního soudu v Blansku ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 C 669/93 a Krajského soudu v Brně v téže věci, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností z důvodů v ní rozvedených domáhá, aby Ústavní soud rozhodl, že postupem v záhlaví jmenovaných obecných soudů, spočívajícím v průtazích ve věci vedené u prvého z nich pod sp. zn. 3 C 669/93, bylo zasaženo do jeho základních práv vyplývajících z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Předtím, než se Ústavní soud začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost.

Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Novelou zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), provedenou zák. č. 192/2003 Sb., byla v právním řádu zakotvena s účinností od 1. července 2004 nová úprava stížnosti na průtahy řízení, na níž nyní navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích). Právě využití postupu podle uvedeného ustanovení považuje Ústavní soud po 1. červenci 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti z pohledu ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v řízení před obecnými soudy (sp. zn. I. ÚS 506/04, I. ÚS 300/04, III. ÚS 570/04).

V posuzovaném případě je z obsahu ústavní stížnosti patrno, že tato již nesměřuje proti aktuálnímu stavu, neboť rozhodnutí ve věci již odvolací soud vydal, zejména však stěžovatel v ústavní stížnosti neuvedl ani nedoložil (§ 72 odst. 6 zák. č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), že by před tím uvedeného procesního prostředku ochrany práv před průtahy řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích využil, a proto byla jeho ústavní stížnost jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2005



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.