II. ÚS 826/12
II.ÚS 826/12 ze dne 12. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného JUDr. Pavlem Cibulkou, advokátem se sídlem v Žatci, Mostecká 2580, proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 3. 2008 ve věci sp. zn. 3 T 208/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku, jímž měla být porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Ústavní soud přitom zjistil, že v projednávané věci tyto podmínky dány nejsou.

Stěžovatel se v odůvodnění posuzované ústavní stížnosti "domáhá odstranění nesprávností procesního postupu Okresního soudu v Kroměříži v podobě navrácení lhůty spočívající v právu podání řádného opravného prostředku v trestním řízení", k čemuž však Ústavní soud není příslušný ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud nicméně není vázán obsahem (odůvodněním) ústavní stížnosti, nýbrž pouze zněním jejího petitu, a to dle zásady iudex ne eat ultra petita partium striktně, neboť právě petitem stěžovatel vymezuje předmět a rozsah ústavněprávního přezkumu rozhodovací činnosti obecných soudů.

Petitem ústavní stížnosti se tedy stěžovatel domáhá "toliko" zrušení rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 3. 2008.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení. Lhůtu k podání návrhu nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní.

Z ústavní stížnosti přitom nevyplývá, od jakého data stěžovatel zákonnou lhůtu k podání ústavní stížnosti počítá. Stěžovatel patrně vychází z předpokladu, že lhůta dosud nepočala běžet, neboť mu toto rozhodnutí vůbec nebylo - v důsledku nekorektního postupu jeho obhájce JUDr. Z. N. - řádně doručeno.

Ústavní soud se ovšem otázkou včasnosti ústavní stížnosti nezabýval, neboť ze znění petitu jasně vyplývá, že i v případě podání ústavní stížnosti v zákonné lhůtě, musí být ústavní stížnost odmítnuta, neboť je nepřípustná.

Petitem ústavní stížnosti totiž stěžovatel brojí jen a pouze proti rozsudku okresního soudu. V případě důvodnosti ústavní stížnosti by tak po kasaci napadeného rozhodnutí na něj navazující rozhodnutí odvolacího i dovolacího soudu zůstala, alespoň formálně, nedotčena, což je stav z hlediska právní jistoty zcela nepřípustný. V platnosti by totiž zůstalo meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, jež by již nebylo možno v budoucnu zrušit, přestože by se dostalo do rozporu s případným dalším rozhodnutím téhož soudu v téže věci.

Ústavní soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti návrh stěžovatele jako návrh nepřípustný ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 12. července 2012

Dagmar Lastovecká, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.