II. ÚS 8/05
II.ÚS 8/05 ze dne 21. 2. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. V., zastoupené JUDr. Ladislavou Indrovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Plzni, Malá 6, proti usnesením Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 4. 2003, č.j. Nc 1685/2003-5 a Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 9. 2004, sp.zn. 10 Co 634/2004 a návrhu na odložení vykonatelnosti,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a požaduje odklad jejich vykonatelnosti.

V ústavní stížnosti uvádí, že usnesením Okresního soudu v Plzni, které jí bylo doručeno dne 13. 11. 2003, byla na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí nařízena vůči povinnému, kterým je její manžel, exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 342 868 Kč. Současně jí byl téhož dne doručen exekuční příkaz, č.j. 1Ex 1766/03-11, ze dne 10. 11. 2003 o nařízení exekuce prodejem nemovitosti, jejíž ideální 1/2 je ve společném jmění manželů. Odvolání stěžovatelky proti usnesení okresního soudu bylo usnesením krajského soudu odmítnuto s odůvodněním, že v případě exekuce podle § 44 zák. č. 120/2001 Sb. není zřejmé, jaký majetek bude exekucí postižen, a proto manželka povinného se v této fázi řízení nestává účastnicí řízení a není oprávněna se proti rozhodnutí odvolat. V uvedeném postupu spatřuje stěžovatelka porušení práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud s ní přes znění ustanovení § 36 odst. 2 zák. č.120/2001 Sb. nejednal jako s účastnicí řízení.

Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Procesním prostředkem ve smyslu uvedeného ustanovení je od 1. 1. 2001 také žaloba pro zmatečnost. Uvedený procesní institut, koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek, má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Podle ustanovení § 254 odst. 2 o.s.ř. lze v případě výkonu rozhodnutí podat žalobu pro zmatečnost jen z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř., dle nějž lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle § 218, § 218a nebo podle § 211 a § 43 odst. 2 o.s.ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. O takový případ se v projednávané věci právě jedná, neboť odvolání stěžovatelky bylo odmítnuto dle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř.

Pokud stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů, ještě před podáním ústavní stížnosti. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými.

Za situace, kdy ústavní stížnost směřuje proti shora uvedenému rozhodnutí krajského soudu, které rozhodnutím o posledním prostředku poskytnutým zákonem k ochraně práva v projednávaném případě není, je nutné považovat návrh za nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný. Z tohoto důvodu se také nezabýval požadavkem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2005

JUDr. Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.