II. ÚS 715/13
II.ÚS 715/13 ze dne 15. 10. 2013


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Liljany Dolores Arambasic Baťa, zastoupené JUDr. Jiřím Šetinou, advokátem se sídlem Kutřín 6, 539 44 Proseč, na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Návrhem se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného zákona jako diskriminačního právního předpisu stojícího v rozporu s čl. 1 a čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Právní zástupce navrhovatelky ve svém podání ze dne 5. 6. 2013 namítl podjatost soudce zpravodaje s odůvodněním, že tento soudce rozhodoval dne 3. 6. 2013 v obsahově stejné věci jako soudce zpravodaj. I. senát Ústavního soudu, příslušný o námitce podjatosti rozhodnout, rozhodl dne 15. 7. 2013 usnesením č. j. II. ÚS 715/13-11 tak, že "soudce Stanislav Balík není vyloučen z rozhodování ve věci ústavní sp. zn. II. ÚS 715/13".

Ústavní soud se následně podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že navrhovatelka postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu.

Z obsahu ústavní stížnosti totiž Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka se domáhá toliko zrušení právního předpisu, aniž by současně brojila proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému v řízení, v němž byla účastníkem, popř. proti jinému zásahu takového orgánu. Ústavní soud poukazuje na to, že podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může - vedle tzv. privilegovaných navrhovatelů uvedených v ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) až d) - pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, popř. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 téhož zákona. Tyto podmínky tedy nebyly v projednávané věci splněny. Nad rámec řečeného je třeba navrhovatelku upozornit, že Ústavní soud již posoudil ústavní konformitu zákona č. 428/2012 Sb. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (č. 177/2013 Sb.), který s ohledem na § 35 zákona o Ústavním soudu vytvořil ve vztahu k naříkanému zákonu překážku věci pravomocně rozhodnuté; opětovný návrh na přezkum téhož normativního právního aktu v témže rozsahu je proto nepřípustný.

Z výše uvedených důvodů byl tudíž Ústavní soud nucen návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 15. října 2013

Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.