II. ÚS 607/05
II.ÚS 607/05 ze dne 21. 3. 2006


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele, L. R., zastoupeného Městskou částí Praha 9,jako opatrovníkem stěžovatele, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2005, čj. 5 Azs 136/2005-53, a o návrhu na odklad vykonatelnosti uvedeného rozhodnutí, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2005 se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2005, čj. 5 Azs 136/2005-53, jímž byla odmítnuta jeho kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2004, čj. 8 Az 167/2003-37. Podle odůvodnění své stížnosti shledal stěžovatel vážná pochybení v řízení o udělení azylu, včetně řízení před Nejvyšším správním soudem. Stěžovatel současně navrhoval odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že se obává nebezpečí z politických důvodů v případě nuceného opuštění České republiky a návratu na Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu (stěžovatel především nebyl právně zastoupen), vyzval jej Ústavní soud k odstranění blíže specifikovaných vad, a to přípisem ze dne 7. 12. 2005. Uvedenou písemnost se Ústavnímu soudu nepodařilo stěžovateli doručit na adresu uvedenou v ústavní stížnosti. Podle údajů pošty se adresát odstěhoval bez udání adresy. Dotazem u Ministerstva vnitra ČR a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ústavní soud zjistil, že stěžovatel nemá na území ČR povolen trvalý, ani přechodný pobyt a azylové řízení v jeho věci bylo skončeno dne 21. 6. 2005. Poslední známou adresou je adresa uvedená v ústavní stížnosti. Stěžovateli byl vydán výjezdní příkaz k opuštění republiky, platný do 17. 11. 2005, na který dne 18. 11. 2005 vycestoval. Na základě uvedeného nezbylo Ústavnímu soudu než dle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 29 odst. 2 a § 192 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, ustanovit stěžovateli opatrovníka k zastupování v řízení o jím podané ústavní stížnosti, neboť jde o účastníka, jehož pobyt není ani po provedeném šetření znám. Opatrovník Ústavnímu soudu sdělil, že se zastupováním stěžovatele souhlasí, k jeho ústavní stížnosti, která mu byla zaslána, nemá námitky, ani další důkazní návrhy.

Ústavní soud přezkoumal návrh spolu se spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. 8 Az 167/2003, který si k rozhodnutí vyžádal, a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě k tomu určené.

Z obsahu spisu vyplývá, že Ministerstvo vnitra ČR rozhodnutím ze dne 12. 5. 2003, čj. OAM-9460/VL-11-P18-2001, neudělilo stěžovateli azyl a rozhodl, že se na něj nevztahuje ani překážka vycestování. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 7. 2004, čj. 8 Az 167/2003-37, řízení zastavil podle § 47 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,ve spojení s § 33 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 6. 2005, čj. 5 Azs 136/2005-53, kasační stížnost stěžovatele odmítl. Uvedené rozhodnutí bylo doručováno paní Anně Čípové, zaměstnankyni Městského soudu v Praze, která byla usnesením tohoto soudu ze dne 9. 6. 2004, čj. 8 Az 167/2003-34, ustanovena opatrovnicí stěžovatele z důvodu jeho neznámého pobytu. Opatrovnice převzala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dne 23. 8. 2005. Ústavní stížnost byla osobně podána u Ústavního soudu dne 1. 11. 2005. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, stalo se tak zjevně po lhůtě k tomu určené.

Ústavní soud tak návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl. Pokud jde o návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení, Ústavní soud má za to, že rozhodnutím ve věci odpadl k vydání takového rozhodnutí důvod.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2006

Stanislav Balík soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.