II. ÚS 570/10
II.ÚS 570/10 ze dne 1. 4. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora, Exekutorský úřad Hodonín, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. 8, proti usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu v Bruntále ze dne 16. 2. 2010 sp. zn. 005 EX 111/2010, spojené s návrhem na zrušení ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění zákona č. 286/2009 Sb., takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:

Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 1. 3. 2010, stěžovatel brojí proti usnesení soudního exekutora, jímž byl vyzván k doplnění návrhu na nařízení exekuce připojením originálu či úředně ověřené kopie exekučního titulu s poučením, že pokud nebude návrh doplněn a z tohoto důvodu nebude možné v exekučním řízení pokračovat, řízení bude zastaveno. Stěžovatel má za to, že postupem exekutora, který není soudem a není ani soudem pověřen prováděním úkonů exekuce, je porušeno jeho právo, aby dle čl. 38 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dle čl. 81 Ústavy výkon soudní moci v dané exekuční věci vykonával nezávislý soud a zákonný soudce.

Protože výše popsaný protiústavní postup vyplývá z ustanovení § 35 odst. 1 a 2, § 39 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 (dále jen "exekuční řád") ve znění dle změny provedené zákonem č. 286/2009 Sb., stěžovatel navrhuje dle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zrušit I. ustanovení zákona č. 286/2009 Sb., Části první, - bodu 28. v části " Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi", - bodu 31., - bodu 32. v části "1) Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření k provedení exekuce (dále jen "pověření"). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. 2) V žádosti exekutora o pověření provedením exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována, musí dále obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, datum jeho vykonatelnosti a uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena. Společně se žádostí exekutor soudu zašle návrh oprávněného na nařízení exekuce a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost musí být podána na elektronickém formuláři a všechny listiny, které se soudu zasílají společně s ní, musí být zaslány v elektronické podobě; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány v listinné podobě". II. ustanovení § 35 odst. 2 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009 části věty první "exekutorovi nebo". III. ustanovení § 39 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009 v části "exekutor nebo". IV. ustanovení § 44 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009.
Dříve, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Poté co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadeného usnesení, posoudil ústavní stížnost jako nepřípustnou.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

V projednávané věci byl stěžovatel napadeným usnesením vyzván k doplnění návrhu na nařízení exekuce předložením exekučního titulu (§ 38 odst. 2 exekutorského řádu). Současně byl poučen o následcích neuposlechnutí výzvy, vyplývajících z ustanovení § 39 odst. 2 exekučního řádu.

Uvedené usnesení, proti němuž není přípustný opravný prostředek (§ 202 odst. 1 písm. d) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu) lze zařadit mezi dílčí procesní rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení či se vyzývá k doplnění či opravení podání. Nejde tedy o rozhodnutí, kterým by bylo řízení ve věci pravomocně skončeno. Jinými slovy stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutí, které v daném okamžiku nezasahuje nezhojitelně do jeho základních práv a svobod. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu je ústavní stížnost, brojící proti takovému dílčímu rozhodnutí, nepřípustná (srov. usnesení II. ÚS 54/05 ze dne 22. 2. 2005, usnesení III. ÚS 2180/08 ze dne 24. 9. 2009).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustnou.

Jestliže bylo o ústavní stížnosti rozhodnuto odmítavým výrokem, musí se tento výrok promítnout i do návrhu na zrušení ustanovení exekučního řádu ve znění dle změny provedené zákonem č. 286/2009 Sb. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadají tím současně i základní podmínky projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají. Ústavní soud proto podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení příslušných ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 2010

Dagmar Lastovecká předsedkyně senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.