II. ÚS 3819/16
II.ÚS 3819/16 ze dne 11. 4. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky S. H., právně zastoupené Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem, AK se sídlem Bartolomějská 304/1, Praha 1, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

1. Včas podanou, jakož i jinak formálně bezvadnou ústavní stížností, se stěžovatelka domáhala konstatování, že trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 2 T 88/2016-75 ze dne 20. 9. 2016 byl zrušen odporem stěžovatelky podaným dne 27. 9. 2016. Ústavní soud měl také zakázat Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále také jen "obvodní soud") v pokračování v porušování jejích práv spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu obvodního soudu, byla stěžovatelka spolu se dvěma dalšími osobami dne 19. 9. 2016 zadržena z důvodu podezření ze spáchání přečinu krádeže. Dne 20. 9. 2016 byly všechny trestním příkazem č. j. 2 T 88/2016-75 uznány vinnými ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, za což byly odsouzeny k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu tří let. Obvodní soud dále uložil trest propadnutí věci, a to jedné krabičky cigaret. Dle protokolu z jednání se obviněné práva podat si odpor vzdaly za sebe i za osoby oprávněné.

3. Dne 27. 9. 2016 podal obhájce odsouzených osob, kterému udělily plnou moc po konci řízení, za odsouzené odpor. K němu obvodní soud sdělil, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 20. 9. 2016.

4. Stěžovatelka následně podala nyní projednávanou ústavní stížnost. Ústavní stížnost podaly i další dvě odsouzené. U Ústavního soudu jsou vedeny pod sp. zn. III. ÚS 3816/16 a II. ÚS 3831/16.
5. Ústavní soud ve věci projednávané pod sp. zn. III. ÚS 3816/16 rozhodl nálezem ze dne 21. 3. 2017 tak, že konstatoval, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 1, spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016, bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces a na projednání věci za její přítomnosti podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 pak zakázal pokračovat v zásahu spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 2 T 88/2016.

6. V citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že vytknutá pochybení se týkají rovněž dalších osob odsouzených trestním příkazem č. j. 2 T 88/2016-75 ze dne 20. 9. 2016, které proti tomuto příkazu také podaly odpor (a posléze ústavní stížnost). S ohledem - mutatis mutandis - na zásadu beneficia cohaesionis se tedy závěry toho nálezu uplatní i na ně.

7. Je tedy zřejmé, že vytýkaná pochybení v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 2 T 88/2016 se přímo dotýkají rovněž nynější stěžovatelky, a protože Ústavní soud o stejné věci již rozhodl nálezem, v případě nyní posuzované ústavní stížnosti nemá jinou možnost, než ji odmítnout jako nepřípustnou (§ 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

8. Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2017

Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.