II. ÚS 34/10
II.ÚS 34/10 ze dne 13. 1. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu M. K., na přezkum průtahů v řízení a přiznání náhrady škody, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

1. Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 4. ledna 2010 stěžovatel "podle § 10 zákona č. 58/1969 Sb.", o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, "a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.", o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), žádá "o posouzení zdlouhavosti řízení" ve věci jeho správní žaloby proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. 541 207 3854 ze dne 17. září 1997, jímž mu byl přiznán dílčí částečný invalidní důchod. Zároveň svým návrhem žádá o přiznání náhrady škody z titulu porušení povinnosti vydat rozhodnutí v "rozumném" termínu ve výši 7.033.913 Kč.

2. V návrhu stěžovatel rozebírá soudní řízení završené rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Ads 63/2003-197 ze dne 13. dubna 2004, resp. rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva o jeho stížnosti ze dne 21. července 2005, jakož i jeho následných pokusů domoci se v této věci právní pomoci.

3. Z listin připojených k návrhu je zřejmé, že byl v souvislosti s rozhodnutím o nepřijatelnosti stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva svojí advokátkou K. Z. dopisem ze dne 9. ledna 2009 informován o tom, že dosud nevyčerpal možnost obrátit se se svojí věcí k Ústavnímu soudu. Z téhož dopisu vyplývá i poučení o možnosti domáhat se předmětného nároku podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a že byl v této souvislosti odkázán ve věci právní pomoci na tuzemské advokáty.
4. Ještě předtím, než se může Ústavní soud zabývat materiální stránkou, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti návrhu. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, lze se jím zabývat také věcně.

5. Pravomoci Ústavního soudu jsou vymezeny v čl. 87 Ústavy České republiky a dále rozvedeny v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). O jiných než tam vymezených věcech není Ústavní soud oprávněn rozhodovat. Rozhodování o žalobě na náhradu škody z titulu průtahů v řízení sice nepochybně spadá do pravomoci moci soudní (čl. 90 Ústavy České republiky), ale nikoliv do pravomoci Ústavního soudu.

6. Návrh byl proto mimo ústní jednání bez přítomnosti stěžovatele odmítnut pro nedostatek kompetence Ústavního soudu, podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona. Stěžovatel přitom nebyl vyzýván k odstranění vad návrhu (absence právního zastoupení, absence ústavněprávní argumentace, nedostatečné množství stejnopisů návrhu), neboť ani jejich odstranění by nemohlo nic změnit na nedostatku kompetence Ústavního soudu v dané věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2010

Jiří Nykodým soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.