II. ÚS 3305/09
II.ÚS 3305/09 ze dne 11. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele A. U., advokátem nezastoupeného, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2009, č. j. 29 Cdo 3502/2008-147, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Stěžovatel se dne 21. 12. 2009 obrátil na Ústavní soud s podáním označeným jako ústavní stížnost a domáhal se jím zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku dovolacího soudu. V textu podání pouze uvedl, že tímto rozhodnutím bylo neoprávněně zasaženo do jeho ústavních práv včetně práva na spravedlivý proces a požádal o určení advokáta, neboť "je v exekuci a nemůže si ho dovolit".
Protože uvedené podání nemělo náležitosti ústavní stížnosti, jak to vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván přípisem datovaným dnem 19. 1. 2010 k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byl stěžovatel upozorněn, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Jak vyplývá z údajů na vrácené doručence, výzva byla pro stěžovatele uložena a připravena k vyzvednutí dne 22. 1. 2001. Protože si ji v úložní době nevyzvedl, vhodil ji dne 2. 2. 2010 doručovatel do jeho schránky. Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 49 odst. 4 občanského soudního řádu přitom platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Za den doručení výzvy v případě stěžovatele je tedy nutno považovat 1. únor 2010; toho dne mu počala plynout ve výzvě stanovená lhůta k nápravě vytčených formálních nedostatků.

Ve stanovené lhůtě však stěžovatel nijak nereagoval. Soudce zpravodaj tedy ve věci bez dalšího rozhodl.

V řízení o ústavní stížnosti je nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Stěžovatel však zastoupen nebyl a není. Návrh musí taktéž vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona. Text podání musí obsahovat pravdivé a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností a též ústavněprávní argumentaci, tedy označení základních práv, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, včetně výkladu, proč se tak stěžovatel domnívá. To přípis stěžovatele rovněž nesplňoval.

Protože vytčené nedostatky nebyly odstraněny ani přes výzvu soudce zpravodaje, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 2010

Jiří Nykodým soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.