II. ÚS 3219/09
II.ÚS 3219/09 ze dne 5. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o návrhu P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích.ze dne 6. 10. 2009 v řízení sp.zn. 26 E 1551/2008 a návrhu na zrušení slov "se svým vyjádřením" v ustanovení 174a-3 zákona o soudech a soudcích, oddílu II přílohy 1 Instrukce ministra spravedlnosti pod č.j. 58/2009, 3. souvětí 4. odstavce a 2. souvětí pátého odstavce ustanovení 49 OSŘ a ustanovení 26-20 Poštovních podmínek, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatel se svým podáním doručeným dne 14. 12. 2009 domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí krajského soudu a rovněž shora uvedených právních předpisů. Toto podání sepsal sám a uvedl, že do tří dnů bude zplnomocněn advokát k jeho zastupování před Ústavním soudem. Dne 17. 12. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen stejnopis téhož podání, opatřený razítkem advokáta Mgr. Š. a byl přiložen ústřižek označený jako plná moc pro tohoto advokáta, přičemž na boku ústřižku (nikoliv za zmocněním) bylo razítko zmíněného advokáta. K návrhu byla připojena fotokopie jedné strany usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 7 UL 4/2009-5.

Vzhledem k tomu, že podání nadále nesplňovalo náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění dalších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu. Ve výzvě bylo výslovně zdůrazněno, že z ust. § 30 a § 31 cit. zák. plyne, že stěžovatel musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepisu návrhu a že k návrhu musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Uvedená výzva byla rovněž zaslána advokátovi Mgr. Š. Na výzvu reagoval pouze stěžovatel, a to žádostí o další prodloužení lhůty, neboť povinnost může splnit jen kvalifikovaný advokát.
Ústavní soud konstatuje, že zákonná šedesátidenní lhůta stanovená § 72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

V případě navrhovatele navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že jako stěžovatel vystupoval v řízení před Ústavním soudem již v řadě projednávaných věcí a musel si být vědom, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem včetně sepisu samotné ústavní stížnosti, neboť jak je Ústavnímu soudu známo, byl o tom v předchozích řízeních před Ústavním soudem opakovaně poučen.

Ústavní soud v některých předchozích případech právě s ohledem na zmíněnou jednoznačnou obeznámenost navrhovatele s náležitostmi ústavní stížnosti již považoval za nadbytečné jej znovu formálně vyzývat k odstranění vad ústavní stížnosti a návrh nesplňující náležitosti zákona o Ústavním soudu přímo dle § 43 odst. 1 cit. zák. odmítl, aniž jej k odstranění vad vyzýval.

V nyní projednávané věci navrhovatel, přestože mu byla po poučení dána možnost podat řádný návrh, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

Vzhledem k tomu, že lhůta k odstranění vad návrhu marně uplynula dne 27. 1. 2010, soudci zpravodaji nezbylo než, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. února 2010

Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.