II. ÚS 3179/12
II.ÚS 3179/12 ze dne 23. 10. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupeného JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem se sídlem Londýnská 674/55, 120 21 Praha 2, proti sdělení (vyrozumění) Obvodního oddělení policie Brno - střed č. j. KRPB-130910-6/ČJ-2012-060210 ze dne 15. června 2012 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Podaným návrhem se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného sdělení policejního orgánu, jímž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení nezahájily na základě jeho trestního oznámení na jinou osobu úkony ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu, resp. že věc odložily poté, co došly k závěru o tom, že zjištěné skutečnosti v nejmenším nenasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin či přestupek.

V této souvislosti je Ústavní soud nucen připomenout, že trestní stíhání pachatele trestného činu je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu žádné základní právo stěžovatele v ústavní rovině ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR nezakládá (srov. usnesení ve věci sp. zn. II. ÚS 361/96. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Svazek č. 7, str. 343 a násl.). Neexistuje totiž žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, a to ani osoby, která trestní oznámení podala (srov. usnesení ve věci sp. zn. I. ÚS 84/99. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Svazek č. 14, str. 291 a násl.).

Ústavní soud proto shledal, že v projednávané věci není dán důvod odchýlit se od své ustálené judikatury (viz usnesení ze dne 11. 12. 2002 ve věci sp. zn. I. ÚS 533/02 nebo usnesení ze dne 5. 9. 2007 ve věci sp. zn. II. ÚS 2126/07).

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 23. října 2012

Stanislav Balík, v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.