II. ÚS 3148/09
II.ÚS 3148/09 ze dne 5. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti D. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 7. 2009 ve věci sp. zn. 7 Cmo 564/2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Stěžovatel petitem svého podání, jež bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 9. 12. 2009, žádal zrušení shora označeného usnesení vrchního soudu.

Podání nicméně nesplňovalo formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu ), neboť stěžovatel nebyl v prvé řadě zastoupen advokátem. Proto byl stěžovatel přípisem ze dne 15. 12. 2009 vyzván k odstranění vad podání. Zejména byl poučen, že musí být jako účastník v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. V této souvislosti byl rovněž upozorněn na následky, spojené s marným uplynutím lhůty určené pro odstranění vytknutých vad. K odstranění vad podání byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů, jež počala běžet dne 21. 12. 2009.

Přípisem ze dne 29. 1. 2010 tedy více než týden po uplynutí mu stanovené lhůty požádal stěžovatel Ústavní soud, aby mu byla lhůta k odstranění vad podání prodloužena do 24. 2. 2010.
Ve vztahu ke stěžovatelově žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad podání Ústavní soud podotýká, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a nelze ji obcházet prodlužováním soudcovských lhůt pro odstranění vad návrhu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2009 ve věci sp. zn. I. ÚS 243/09). V dané věci považoval Ústavní soud lhůtu poskytnutou stěžovateli k odstranění vad za dostatečnou, navíc nemohl ztrácet ze zřetele i skutečnost, že stěžovatel o její (další) prodloužení požádal až delší dobu po vypršení předchozí soudcovské třicetidenní lhůty. Faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel v poskytnuté lhůtě k odstranění vad svého podání vytýkané vady neodstranil, Ústavní soud jeho návrh dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Pouze na okraj je potom možno poznamenat, že brojil-li stěžovatel svým podáním toliko proti napadenému usnesení doručenému jeho právnímu zástupci dne 6. 8. 2009 musela by být jeho ústavní stížnost odmítnuta jako opožděná dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť lhůta k jejímu podání zjevně uplynula před datem podání této ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. února 2010

Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.