II. ÚS 3035/08
II.ÚS 3035/08 ze dne 3. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky V. M., podnikající pod jménem V. M. - CARO, se sídlem v Praze 6, Pelikánova 6, zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Štefánikova 65, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008 č. j. 32 Cdo 1733/2008-182, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 12. 2008, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu, jímž měla být porušena její ústavní práva garantovaná čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud poučil stěžovatelku o povinnosti účastníka být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a vyzval ji k odstranění vad podání ve lhůtě 15 dnů od doručení. Zároveň ji upozornil na následky, jež plynou z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva byla stěžovatelce doručena oproti podpisu dne 5. 2. 2009.

Dne 18. 2. 2009 byl Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky, v němž žádala o prodloužení lhůty k odstranění vytýkaných vad svého návrhu, a to o jeden měsíc, z důvodu své pracovní neschopnosti (doložené kopií o dočasné pracovní neschopnosti).

Přípisem ze dne 24. 2. 2009 byla Ústavním soudem lhůta dodatečně prodloužena s konečnou platností o dalších 14 dnů s tím, že tato lhůta počne běžet dnem doručení (dle potvrzení o doručení 4. 3. 2009). Stěžovatelka byla opětovně poučena, že pokud v této lhůtě Ústavnímu soudu nedojde řádná ústavní stížnost, jíž budou vady jejího návrhu odstraněny, bude její návrh odmítnut.

Právní zástupkyně stěžovatelky ve stanovené lhůtě zaslala Ústavnímu soudu plnou moc, udělenou jí stěžovatelkou dne 16. 3. 2009, a v podání pouze uvedla, že předkládá doplnění náležitostí ústavní stížnosti své klientky a jejím jménem žádá o odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí. Přílohou tohoto podání však učinila pouze původní návrh stěžovatelky, včetně datace ze dne 8. 12. 2008 a podpisu a razítka stěžovatelky, a to aniž by podání fakticky nahradila nebo doplnila jako její právní zástupce.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení před Ústavním soudem. Musí tedy být splněna již v době podání návrhu a s ohledem na smysl uvedeného institutu se vztahuje především na vlastní sepsání návrhu, a nemůže být proto identifikována s pouhým předložením plné moci. Ústavní soud v rozhodnutích sp. zn. II. ÚS 3132/08 či sp. zn. III. ÚS 2652/08 uvedl, že právě sepis návrhu je "základním úkolem advokáta, jehož účast má jednak vyloučit bezpředmětná podání a chránit občany před zbytečnými vydáními, jednak má vést k tomu, aby již v podání byly kvalifikovaně a srozumitelně vyhodnoceny skutečnosti vedoucí k porušení ústavnosti, a to za dodržení zákonem předepsaných náležitostí", a dále dodal, že "Ústavní soud je vázán zákonem a nemůže se spokojit toliko s formálním zastoupením stěžovatele advokátem, aniž by takový advokát v řízení účinně vystupoval".

Ze spisového materiálu je zřejmé, že stěžovatelka v době sepsání ústavní stížnosti (8. 12. 2008) nebyla zastoupena dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ani ze samotné ústavní stížnosti není zřejmé, že by byla sepsána advokátem. V záhlaví je jako navrhovatel označena stěžovatelka bez uvedení právního zástupce. Ústavní stížnost je podepsána pouze stěžovatelkou. Tvrzením právní zástupkyně stěžovatelky, že předkládá doplnění náležitostí ústavní stížnosti klientky, nebyla vytknutá vada návrhu odstraněna, neboť z ničeho nevyplývá, že by byla stěžovatelka v době jeho sepisu právně zastoupena (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 141/97, usnesení sp. zn. II. ÚS 500/01, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 10, str. 377, usnesení sp. zn. Pl. ÚS 44/04, či usnesení sp. zn. II. ÚS 664/05, sp. zn. I. ÚS 564/2000, sp. zn. III. ÚS 2168/08, sp. zn. III. ÚS 2652/08, sp. zn. III. ÚS 1503/09 a další).

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť stěžovatelka neodstranila vady podání ve lhůtě k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 3. prosince 2009

Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.