II. ÚS 295/17
II.ÚS 295/17 ze dne 4. 4. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vojtěcha Šimíčka v řízení o ústavní stížnosti Květoslava Urbáška, zastoupeného Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Mohelnici, Okružní 591/10, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 10. 2016 č. j. 40 Co 343/2016-269 a usnesení o příklepu ze dne 26. 5. 2016 č. j. 139 EX 26044/11-231 Mgr. Marcela Kubise, soudního exekutora, Exekutorský úřad Šumperk, se sídlem Masarykovo náměstí 44/4, Zábřeh na Moravě, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

1. Včas podanou, a z hlediska zákonem stanovených formálních náležitostí řádně podanou, ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 30. 1. 2017, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu namítaného porušení jeho práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu. Ve stížnosti uvedl, že došlo k porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Stěžovatel podal odvolání proti v záhlaví uvedenému usnesení o příklepu Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad Šumperk, které Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci následně odmítl, aniž by se zabýval jeho věcnou správností. Dle přesvědčení stěžovatele postup odvolacího soudu je v rozporu s ustanovením § 43 odst. 2 vzhledem k § 211 o. s. ř., a nesplňuje zákonné podmínky. Odvolací soud měl meritorně projednat odvolání stěžovatele, protože obsahovalo veškeré potřebné náležitosti.

3. Stěžovatel je přesvědčen, že pro udělení příklepu nebyly splněny zákonné podmínky. Při nařízení dražebního jednání došlo k porušení zákona tím, že před samotnou dražbou nebyl zpracován nový aktuální znalecký posudek tak, aby byl relevantním podkladem a měl vypovídací hodnotu o tržní ceně nemovitostí. Postupem soudního exekutora při provedení dražebního jednání a udělení příklepu byly porušeny práva stěžovatele a nikterak nebyly vypořádány námitky stěžovatele proti znaleckému posudku.

4. Ústavní soud nemohl přihlédnout k obsáhlým podáním Ústavnímu soudu ze dne 15. 2. 2017 (č. l. 7 - 30) sepsaným jen stěžovatelem v rozporu s ustanoveními zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel v řízení před Ústavním soudem může vystupovat jen prostřednictvím svého právního zástupce.

5. Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a k ní přiloženého rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že je zjevně neopodstatněná.
6. Ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dává Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity řízení před ním pravomoc posoudit opodstatněnost návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o něm rozhodne meritorně nálezem. Jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Směřuje-li pak ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, považuje ji Ústavní soud zpravidla za zjevně neopodstatněnou, jestliže napadené rozhodnutí není vzhledem ke své povaze, namítaným vadám svým či vadám řízení, které jeho vydání předcházelo, způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatele, tj. kdy ústavní stížnost postrádá ústavněprávní dimenzi. Tento závěr se uplatní i v dané věci.

7. Z obsahu ústavní stížnosti vyplynulo, že stěžovatel nesouhlasí s udělením příklepu vydražiteli exekutorem a polemizuje s jeho postupem a s rozhodnutím odvolacího soudu. S jednotlivými námitkami stěžovatele se ve svém rozhodnutí vypořádal již odvolací soud.

8. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že při dražebním jednání nebyly vzneseny žádné námitky proti udělení příklepu vydražiteli, proto exekutor dle § 336j o. s. ř. udělil příklep vydražiteli. Stěžovatel toto rozhodnutí exekutora napadl odvoláním. Z hlediska zákonem stanovených obsahových náležitostí odvolání stěžovatel sice označil rozhodnutí, kterého se odvolání týká, neoznačil však okruh okolností dle zákona rozhodných pro udělení příklepu dle § 336k odst. 4 o. s. ř. Neúplné odvolání povinného v důsledku absence uvedených náležitostí se nepodařilo doplnit ani na základě řádné výzvy soudního exekutora ze dne 12. 9. 2016 č. j. 139 EX 26044/11-257. Nedostatkem odvolání, pro který nelze v řízení pokračovat, je absence některého ze zákonem předvídaných důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř. Podané odvolání povinného totiž neobsahuje žádné skutečnosti, které jsou rozhodné pro přezkum rozhodnutí, jimiž soudní exekutor provedl dražební jednání a udělil příklep (stěžovatel v obecné rovině brojí toliko proti výsledné ceně nemovitých věcí a namítá nevyřešení námitek proti znaleckému posudku). Podání stěžovatele proto trpí nedostatkem, pro který v odvolacím řízení nelze pokračovat (§ 43 odst. 2, § 212a odst. 2 o. s. ř.). Protože vada odvolání bránící jeho projednání nebyla odstraněna běžným procedurálním postupem, krajský soud odvolání stěžovatele bez dalšího odmítl (ustanovení § 43 odst. 2 vzhledem k § 211 o. s. ř.), aniž se mohl zabývat jeho věcnou správností.

9. Nad rámec výše uvedeného v souvislostech dané věci je třeba zdůraznit, že po vydání dražební vyhlášky otázka výsledné ceny nemůže již být znovu zkoumána; to neplatí jen tehdy, jestliže se po vydání usnesení podle § 336a odst. 4 o. s. ř. změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci a jejího příslušenství natolik (například vážné poškození živelní pohromou), že určená výsledná cena nemůže nadále obstát. O takový případ se však v projednávané věci nejedná. Samotné usnesení soudního exekutora Mgr. Marcela Kubise o ceně nemovitých věcí ze dne 16. 5. 2014 č. j. 139 EX 26044/11-156 nabylo právní moci 14. 6. 2014, a proto uplatnění požadavku stěžovatele v podání ze dne 19. 5. 2016 na vypracování nového znaleckého posudku k provedení aktualizace tržních cen shodného předmětu ocenění nelze považovat za důvod způsobilý vést ke změně usnesení o příklepu v tom směru, že by příklep udělen nebyl.

10. Námitky proti znaleckému posudku mohl uplatnit toliko v rámci odvolání proti usnesení o ceně s tím, že pokud je toto usnesení pravomocné, pozbývají tyto námitky stěžovatele (povinného) relevantnosti a nelze jimi jakkoliv zpochybnit usnesení o příklepu. Dle vydražitele okruh námitek, jimiž stěžovatel brojí proti usnesení o příklepu, nelze podřadit pod důvody, kterými lze zpochybnit správnost usnesení o příklepu (§ 336k odst. 4 o. s. ř.).

11. Ústavní soud považuje uvedené závěry odvolacího soudu za náležitým a přesvědčivým způsobem odůvodněné a nespatřuje v nich svévoli ani žádný jiný kvalifikovaný exces, jenž by v dané věci otevíral prostor pro jeho kasační zásah. V jejich důsledku zjevně nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele. Jen pro úplnost je třeba poznamenat, že ostatními tvrzeními a námitkami směřujícími zejména k věci stěžovatele vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1868/16 ze dne 11. 10. 2016, která byla odmítnuta usnesením pro zjevnou neopodstatněnost, se Ústavní soud v tomto řízení zabývat nemohl, protože samotné nebyly způsobilé zpochybnit obsah napadených rozhodnutí.

12. Z těchto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2017

Ludvík David v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.