II. ÚS 2542/13
II.ÚS 2542/13 ze dne 2. 10. 2013


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti Jitky Votavové, zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou, se sídlem v Praze, proti rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 110 EC 367/2011-37 ze dne 16. prosince 2011, platebnímu rozkazu Okresního soudu v Rakovníku č. j. 4 EC 98/2010-39 ze dne 7. května 2010, ve spojení s opravným usnesením č. j. 4 EC 98/2010-44 ze dne 27. května 2010, usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1541/2012-14 ze dne 20. dubna 2012, a usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1660/2012-9 ze dne 19. dubna 2012, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti 1) Okresního soudu v Kladně a 2) Okresního soudu v Rakovníku, jako účastníků řízení, a 1) obchodní společnosti vendue a. s., se sídlem Neklanová 152/44, Praha, a 2) obchodní společnosti Československá obchodní banka, a. s., se sídlem Radlická 333/150, Praha, jako vedlejších účastnic řízení, takto:
I. Ústavní stížnost proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Rakovníku č. j. 4 EC 98/2010-39 ze dne 7. května 2010, ve spojení s opravným usnesením č. j. 4 EC 98/2010-44 ze dne 27. května 2010, a usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1660/2012-9 ze dne 19. dubna 2012 se odmítá.

II. Řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 110 EC 367/2011-37 ze dne 16. prosince 2011 a usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1541/2012-14 ze dne 20. dubna 2012, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, se vylučuje k samostatnému řízení.
Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou elektronicky dne 19. srpna 2013 a doplněnou podáním ze dne 26. srpna 2013 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Z nich jí byla rozsudkem Okresním soudem v Kladně uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici řízení 1) 1.594,77 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 20. dubna 2012 byla na majetek stěžovatelky nařízena exekuce k vymožení povinnosti uložené jí prve uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Kladně. Platebním rozkazem Okresního soudu v Rakovníku jí byla uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici řízení 2) 15.055,89 Kč s příslušenstvím. Následným opravným usnesením téhož soudu ze dne 27. května 2010 bylo změněno příjmení žalované z "Poupová" na "Votavová". Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. dubna 2012 byla na majetek stěžovatelky nařízena exekuce k vymožení povinnosti uložené jí prve uvedeným platebním rozkazem Okresního soudu v Rakovníku. Tvrdí, že jimi bylo zasaženo do jejích práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 a čl. 10 Ústavy České republiky, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí v řízení vedeném Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 110 EC 367/2011 nebyla nikdy fyzicky doručena žaloba, platební rozkaz, předvolání k ústnímu jednání, ani rozsudek. Veškeré uvedené písemnosti jí byly doručovány na adresu Ch. (což je ohlašovna pobytu) a držitelem poštovní licence soudu vráceny jako nedoručené s tím, že adresát na uvedené adrese nebydlí a ani zde nemá domovní schránku. Dne 18. ledna 2012 obecný soud vyvěsil na své úřední desce oznámení o uložení napadeného rozsudku s tím, že uplynutím úložní doby považoval tento rozsudek za doručený. Totéž se stalo i v následném exekučním řízení vedeném Okresním soudem v Rakovníku pod sp. zn. 26 EXE 1541/2012. Usnesení o nařízení exekuce bylo stěžovatelce rovněž doručováno na adresu Ch. a držitelem poštovní licence soudu vráceno jako nedoručené s tím, že adresát na uvedené adrese nebydlí a ani zde nemá domovní schránku. Dne 18. června 2012 bylo následně vyvěšeno na úřední desce oznámení o jeho uložení a uplynutím úložní doby bylo považováno soudem za doručené. Stěžovatelka se o existenci obou řízení a rozhodnutí dozvěděla až 17. července 2013, kdy jí její bývalý manžel předal kopii exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem, Mgr. Ing. Jiřím Proškem, dne 10. dubna 2013 k vymožení předmětné pohledávky srážkami z jeho mzdy a jiných příjmů.

3. V řízení vedeném Okresním soudem v Rakovníku pod sp. zn. 4 EC 98/2010 byl platební rozkaz stěžovatelce doručován nejprve na adresu Ch., a poté na adresu Ch., a poté jí byl předán dne 27. července 210 na adrese K. Stěžovatelka proti němu telefonicky podala odpor s tím, že s ním nesouhlasí a jako její jméno je v něm uvedeno Jitka Poupová. Dne 27. května 2010 bylo vydáno opravné usnesení, kterým bylo opraveno příjmení žalované na Votavová. To jí ovšem bylo paradoxně doručováno na adresu Ch. a nezdařilo se jej doručit ani prostřednictvím justiční stráže. Obecný soud poté vyvěsil na úřední desce soudu oznámení o uložení napadeného opravného usnesení a uplynutím úložní doby považoval toto usnesení za doručené fikcí. Stěžovatelka se tak o platebním rozkazu a opravném usnesení dozvěděla až dne 26. června 2013 z exekučního příkazu, který jí byl doručen na její stávající adresu pobytu. Totéž se stalo i v následném exekučním řízení vedeném Okresním soudem v Rakovníku pod sp. zn. 26 EXE 1660/2012. Usnesení o nařízení exekuce bylo stěžovatelce doručováno na adresu Ch. a držitelem poštovní licence bylo vráceno jako nedoručená s tím, že adresát na uvedené adrese nebydlí a ani zde nemá domovní schránku. Dne 31. července 2012 bylo na úřední desce vyvěšeno oznámení o jeho uložení a uplynutím úložní doby bylo považováno za doručené.

4. V únoru 2013, když se stěžovatelka přihlašovala k pobytu na stávající adrese, tak zjistila, že jí byl v minulosti zrušen údaj o místu trvalého pobytu, aniž by o tom byla fakticky vyrozuměna. V důsledku toho byla v centrální evidenci obyvatel jako místo jejího trvalého pobytu uvedena adresa ohlašovny. Adresu ohlašovny obyvatel stěžovatelka nepovažuje za adresu pro doručování, protože adresát v případě doručení na tuto adresu nemá reálnou možnost na úkon orgánu veřejné moci reagovat. Neexistuje ani centrální portál, na němž by byl zveřejňován obsah úředních desek všech orgánů veřejné moci a představa, že každý občan bude každých 10 kalendářních dnů pro jistotu procházet úřední desky všech 7.590 orgánů veřejné moci je zcela mimo realitu. Adresa ohlašovny je podle ní jen místem pro určení místní příslušnosti orgánů veřejné moci. Adresáta listovní zásilky, který je hlášen k trvalému pobytu na ohlašovně je proto třeba považovat za osobu neznámého pobytu, což se v daném případě nestalo. Žádné z napadených rozhodnutí proto nepovažuje za řádně doručené. Stěžovatelka si je vědoma toho, že se jedná o tzv. bagatelní věc, nicméně exces, k němuž v řízení došlo a v důsledku něhož byla stěžovatelka zcela zbavena možnosti jednat před soudem, odůvodňuje přímý kasační zásah Ústavního soudu.

5. Stěžovatelka je v současné době na rodičovské dovolené a jako osamělý rodič pečuje o tři nezletilé, nezaopatřené děti ve věku 5 let, 4 roky a 15 měsíců, s nimiž bydlí v podnájmu, kde nájemné včetně inkasa činí 6.700 Kč měsíčně. Její příjmy tvoří jednak dávky státní sociální podpory v celkové výši 11.200 Kč a výživné na děti v celkové výši 3.800 Kč. Aktuální exekuce vedená na základě napadených rozhodnutí pro celkovou částku 74.732 Kč je pro stěžovatelku fakticky likvidační. Je proto přesvědčena, že jsou splněny podmínky pro odložení napadených rozhodnutí.
6. Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 4 EC 98/2010. Z něj zjistil, že v návrhu na vydání platebního rozkazu bylo příjmení stěžovatelky označeno jako "Poupová (Votavová)". V tom se návrh opíral o skutečnost, že zatímco v žádosti o založení postžirového účtu ze dne 18. října 2004 se stěžovatelka označila jako "Poupová", tak v dodatku ke smlouvě o postžirovém účtu ze dne 2. února 2007 se označila jako "Votavová". V platebním rozkazu pak byla stěžovatelka označena jako "Jitka Poupová" a ten jí byl dne 13. května 2010 společně s žalobou neúspěšně doručován na adresu Ch., uvedené v žalobě a předtím v obou listinách zmíněných výše. Následně bylo dne 27. května 2010 vydáno opravné usnesení, v němž bylo příjmení stěžovatelky opraveno na "Votavová". Toto usnesení bylo stěžovatelce s platebním rozkazem a žalobou nejprve neúspěšně doručováno na adresu Ch., a to dne 31. května 2010 prostřednictvím držitele poštovní licence, a dne 27. června 2010 prostřednictvím justiční stráže. Následně provedl soud šetření v různých databázích a učinil dotazy na různé osoby a instituce ohledně adresy pobytu stěžovatelky. Přípisem ze dne 7. července 2010 sdělil soudu František Poupa (otec stěžovatelky), že adresou stěžovatelky je K. Tam jí byl následně prostřednictvím držitele poštovní licence zaslán platební rozkaz společně s žalobou a opravným usnesením, které si stěžovatelka podle poštovní relace vyzvedla dne 27. července 2010.

7. Ústavní soud tedy nezjistil, že by platební rozkaz Okresního soudu v Rakovníku č. j. 4 EC 98/2010-39 ze dne 7. května 2010 a opravné usnesení téhož soudu č. j. 4 EC 98/2010-44 ze dne 27. května 2010 byly stěžovatelce někdy doručovány na adresu Ch., ani že by došlo k jejich doručení fikcí. S ohledem na to jsou námitky a argumentace stěžovatelky ve vztahu k nim nepřípadné. Současně je třeba vyjít z toho, že lhůta k podání ústavní stížnosti proti těmto rozhodnutím podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. prosince 2012, marně uplynula v pondělí dne 27. září 2010. Proto byla ústavní stížnost ohledně těchto rozhodnutí mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako podaná po lhůtě stanovené zákonem pro její podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

8. S ohledem na to jsou ovšem nepřípadné i námitky a argumentace proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1660/2012-9 ze dne 19. dubna 2012, kterým byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky přiznané shora uvedeným platebním rozkazem. Skutečnost vadného doručení tohoto usnesení totiž není sama o sobě způsobilá k jeho zrušení. Navíc v trvajícím exekučním řízení stěžovatelce zůstala zachována veškerá základní procesní práva sledující ochranu jejích majetkových práv, včetně (mimo jiné) postupu podle § 50d občanského soudního řádu, který stěžovatelka před podáním ústavní stížností evidentně nevyužila. Právní názory obsažené v nálezech, jichž se stěžovatelka dovolává, se přitom týkají jiných situací. Konkrétně nálezy sp. zn. I. ÚS 559/2000 (N 111/27 SbNU 233), sp. zn. II. ÚS 629/04 (N 69/36 SbNU 731) sp. zn. I. ÚS 322/2000 (N 150/24 SbNU 105), sp. zn. II. ÚS 171/06 (N 182/43 SbNU 81), sp. zn. II. ÚS 1143/12 (ze dne 29. května 2012) se vztahují k podmínkám ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu v nalézacím řízení. A nálezy sp. zn. IV. ÚS 2477/12 (ze dne 21. ledna 2013), a sp. zn. III. ÚS 272/13 (ze dne 11. června 2013) se vztahují k doručování fikcí v již ukončeném nalézacím řízení. Proto byla ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1660/2012-9 ze dne 19. dubna 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona.

9. Ohledně ostatních řízení není procesní situace shodná a navíc se řízení završená rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. 110 EC 367/2011-357 ze dne 16. prosince 2011, a usnesením Okresního soudu v Rakovníku č. j. 26 EXE 1660/2012-9 ze dne 19. dubna 2012 týkají i jiných účastníků řízení a jiné věci. Proto byly vyloučeny k samostatnému projednání a rozhodnutí podle § 63 zákona, ve spojení s § 112 odst. 2 občanského soudního řádu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. října 2013 Jiří Nykodým, v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.