II. ÚS 2379/13
II.ÚS 2379/13 ze dne 7. 11. 2013


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Romana Crkoně, zastoupeného JUDr. Petrem Syrovátko, LL. M., Ph. D., advokátem, se sídlem Pobřežní 394/12, 186 00 Praha 8, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 22 Co 406/2012-55, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. dubna 2012, č. j. 67 EXE 1918/2012-10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

1. Stěžovatel podáním, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 2. srpna 2012, brojil proti rozhodnutím vydaným v rámci exekučního řízení nařízeného Obvodním soudem pro Prahu 4 a vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 67 EXE 1918/2012. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k jejímu doplnění a odstranění vad. Vady ústavní stížnosti byly odstraněny podáním ze dne 26. října 2012, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 1. listopadu 2013. V tomto doplnění ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť měl být postupem soudů zkrácen na svém právu na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K porušení práva na spravedlivý proces mělo dojít na základě nesprávného poučení ze strany odvolacího soudu o možnosti podat dovolání. Stěžovatel dále namítal nesplnění poučovací povinnosti ze strany soudu při vedení řízení, když nebyl upozorněn na možnost ustanovení advokáta ex offo.

2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 22 Co 406/2012-55, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. dubna 2012, č. j. 67 EXE 1918/2012-10, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci povinného (stěžovatele) k uspokojení pohledávky oprávněného a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Usnula.
3. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

4. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 22 Co 406/2012-55, které, jak se podává z ústavní stížnosti stěžovatele ze dne 2. srpna 2013, jakož i z doručenky zaslané Ústavnímu soudu Obvodním soudem pro Prahu 4, bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím pověřeného soudního exekutora dne 6. května 2013. Dvouměsíční lhůta pro podání ústavní stížnosti tedy uplynula dne 6. července 2013. Vzhledem k tomu, že datum 6. července 2013 připadlo na sobotu, bylo posledním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti pondělí 8. července 2013.

6. S ohledem na výše uvedené, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, je tedy třeba považovat ústavní stížnost předanou k poštovní přepravě dne 2. srpna 2013 za opožděně podanou a je třeba ji odmítnout soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 7. listopadu 2013

Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.