II. ÚS 2038/17
II.ÚS 2038/17 ze dne 15. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Saša - Sun s.r.o., se sídlem Kollárova 1229, Veselí nad Moravou, zastoupené JUDr. Pavlem Gazárkem, advokátem, se sídlem Blatnice pod Svatým Antonínkem 462, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2017, č. j. 9 As 145/2016-450, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2016, č. j. 62 A 78/2014-535, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2016, č. j. 62 A 78/2014-535, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně bylo na základě žaloby nejvyššího státního zástupce zrušeno Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 17. 1. 2014, č. j. 13917-37/2010-ERU, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 2. 2014, č. j. 13917-42/2010-ERU, a věc byla vrácena tomuto úřadu k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku). Současně soud rozhodl o nákladech řízení (výroky II., III., IV. rozsudku).

Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem kasační stížnost nynější stěžovatelky (v řízení před krajským soudem vystupovala jako osoba zúčastněná na řízení) zamítl.

Stěžovatelka dne 30. 6. 2017 podala ústavní stížnost proti napadeným rozsudkům. V ní mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně. Svůj návrh stěžovatelka odůvodnila likvidačními účinky napadených rozhodnutí, v jejichž důsledku jí hrozí reálně stav platební neschopnosti. Ohledně výše hrozící újmy, stěžovatelka předkládá znalecký posudek společnosti PricewaterhouseCoopers Česka republika, č. 208-06/2017 ze dne 30. 6. 2017.
Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.

Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovatelce v důsledku zrušení rozhodnutí správního orgánu krajským soudem hrozí vznik závažné újmy. V projednávané věci Ústavní soud přihlédl především ke skutečnosti, že v důsledku zastavení plateb za dodanou elektrickou energii stěžovatelce reálně hrozí stav platební neschopnosti, neboť platby za dodanou elektrickou energii jsou jejím jediným zdrojem příjmů pro úhradu úvěrových a jiných platebních povinností, v důsledku jejichž neplnění stěžovatelce hrozí reálně likvidace, resp. zánik v důsledku úpadku.

Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nelze totiž očekávat, že by okamžitým výkonem rozsudku krajského soudu klesla koncovým odběratelům cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Teoretická újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny je navíc v porovnání s možnou ekonomickou likvidací stěžovatelky podstatně méně významná (srov. přesvědčivou argumentaci usnesení NSS č. j. 2 As 103/2015-157 ze dne 8. 7. 2015). Odložením vykonatelnosti rozsudku krajského soudu dojde k dotčení důležitého veřejného zájmu, neboť stěžovatelka bude moci provozovat fotovoltaickou elektrárnu, přestože krajský soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence. Toto dotčení veřejného zájmu po dočasnou dobu odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu Ústavní soud neshledal natolik závažným, že bylo s ohledem na újmu hrozící stěžovatelce možné hovořit o rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2016, č. j. 62 A 78/2014-535, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2017

Jiří Zemánek, v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.