II. ÚS 1580/09
II.ÚS 1580/09 ze dne 3. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti J. P., právně zastoupeného Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem Soudní 1, Svitavy, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 4. 3. 2009 sp. zn. 14 To 35/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti brojí stěžovatel proti shora uvedenému rozhodnutí a tvrdí, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek (čl. 36 odst. 1 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod).

Napadeným usnesením bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 12. 2008 č.j. 2 T 342/2008-153, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zpronevěry dle § 248 odst. 1, 2 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu jednoho roku a dále povinnost nahradit škodu.

Okresní soud a následně i soud odvolací dovodil, že stěžovatel převzal prostřednictvím dodavatele Rojek s.r.o. předmět leasingu (obráběcí stroje) od pronajímatele VB leasing CZ, spol. s r.o., se kterým měl dle závěrů soudu následně naložit v rozporu s uzavřenou leasingovou smlouvou. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že v řízení nebylo prokázáno, že by předmět leasingu převzal a v trestním řízení nebyl proveden jediný důkaz ohledně toho, jak měl s předmětem leasingu neoprávněně naložit ve smyslu ust. § 248 trestního zákona.

Jediným přímým důkazem, z něhož soud vzal za potvrzené, že předmět leasingu stěžovatel převzal, je předávací protokol, na kterém podpisem potvrdil převzetí. Stěžovatel nesporuje, že předávací protokol podepsal avšak bez převzetí předmětu leasingu. Důvody podpisu předávacího protokolu bez převzetí předmětu leasingu stěžovatel vysvětlil a jeho tvrzení nebylo v řízení žádným důkazem spolehlivě vyvráceno, naopak stěžovatel předložil pro podporu svého tvrzení důkazy další. Podle tvrzení stěžovatele nebylo zjištěno a spolehlivě prokázáno, kdy, kdo, kde a komu předal předmět leasingu a jednotlivými svědky toto nebylo ani tvrzeno. Nebyl ani zjištěn pohyb strojů z tvrzené výroby do tvrzeného místa vydání stroje, nebyl ani předložen spolehlivý důkaz o tom, že předmětné stroje vůbec byly vyrobeny.

Z těchto důvodů má stěžovatel za to, že je nesprávný závěr soudu o převzetí předmětných strojů (předmětu leasingu), neboť nemá oporu v provedeném dokazování. Převzetí strojů, které měly být následně zpronevěřeny stěžovatelem, je však základem jeho trestní odpovědnosti.
Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a konfrontoval je s obsahem napadeného rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především konstatuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví. Úkolem Ústavního soudu je jen ochrana ústavnosti, a nikoliv kontrola "běžné" zákonnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace "jednoduchého" práva. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů veřejné moci porušena stěžovatelova základní práva či svobody chráněné ústavním pořádkem České republiky, protože základní práva a svobody vymezují nejen rámec normativního obsahu aplikovaných právních norem, nýbrž také rámec jejich ústavně konformní interpretace a aplikace.

Ústavní soud se tudíž zaměřil na posouzení, zda se obecné soudy ústavně konformním způsobem vypořádaly s provedenými důkazy v duchu jedné z hlavních zásad trestního řízení vyjádřené v ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, zda důkazní postup vyčerpávajícím způsobem popsaly a logicky i věcně přesvědčivým způsobem odůvodnily.

Ústavní soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že obecné soudy nedodržely normativní obsah zásady volného hodnocení důkazů. Nalézací soud provedl všechny dostupné důkazy významné pro objasnění skutkového stavu věci. Pro vinu stěžovatele svědčily důkazy zejména listinné povahy a některé výpovědi svědků. Všechny provedené důkazy soud vzájemně konfrontoval a všestranně vyhodnotil. Zabýval se i obhajobou stěžovatele a přesvědčivě vyložil, proč ji považoval za vyvrácenou. Rovněž právní závěry vyplývající ze zjištěného skutkového stavu odůvodnil vyčerpávajícím způsobem. Odvolací soud přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku a aniž by dokazování opakoval či doplňoval, potvrdil správnost skutkových zjištění i jejich následného právního hodnocení.

Ústavní soud již opakovaně judikoval, za jakých podmínek přistoupí k posouzení toho, zda hodnocením důkazů provedeným obecnými soudy došlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele. Je tomu tak pouze za situace, kdy lze usuzovat o extrémním nesouladu mezi prováděnými důkazy a skutkovými zjištěními, která z provedených důkazů soud učinil, což v důsledku vedlo k vadnému právnímu posouzení věci. Jinými slovy jde o situaci, kdy rozhodnutí soudu svědčí o možné libovůli v jeho rozhodování. Jestliže obecné soudy respektují kautely dané procesními předpisy stran dokazování a hodnocení důkazů, jak se v nyní posuzovaném případě stalo, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů, resp. znovu posuzovat skutkový stav zjištěný obecnými soudy (k tomu srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 4/04, Sb.n.u., sv. 32, nález č. 42, str. 405, dostupný na http://nalus.usoud.cz).

Protože se v daném případě stěžovateli nepodařilo prokázat porušení jeho ústavně zaručených práv a svobod, Ústavní soud návrh bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítl jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2009

Stanislav Balík předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.