II. ÚS 1421/13
II.ÚS 1421/13 ze dne 18. 2. 2014


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Les Laboratoires Servier, se sídlem 50, rue Carnot, 92284 Suresnes Cedex, Francie, zapsaného v obchodním rejstříku Nanterre pod číslem 085 480 796, zastoupeného JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 17, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č. j. 9 A 132/2011-191, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. května 2013, se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozsudku, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
II. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č. j. 9 A 132/2011-191 byly zamítnuty žaloby stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 8. října 2008 č. j. MZDR 26189/2008, sp. zn. MZ: L80/2008, a proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 8. října 2008 č. j. MZDR 26190/2008, sp. zn. MZ: L81/2008, kterými byla zamítnuta odvolání stěžovatele proti rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věci stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku.

III. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dotazem u Nejvyššího správního soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č. j. 9 A 132/2011-191 kasační stížnost, o které dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto. Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 4 Ads 34/2013 a v současné době je řízení u Nejvyššího správního soudu přerušeno.

Podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Dle ust. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: Zákon o Ústavním soudu, komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330; shodně rovněž např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 209/01 a sp. zn. II. ÚS 143/2000, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Jak bylo výše uvedeno, v souzené věci stěžovatel podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č. j. 9 A 132/2011-191 kasační stížnost, o které dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto. U Nejvyššího správního soudu tedy probíhá řízení a není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval. Není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž o daném opravném prostředku rozhoduje, neboť stěžovatel nebyl nucen podávat ústavní stížnost, když tak může učinit až po doručení rozhodnutí o daném opravném prostředku. Podmínkou je pouze to, aby tento opravný prostředek stěžovatel uplatnil řádně.

V souladu s ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2014

Radovan Suchánek soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.