I 42 INS 20304/2012
USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Petty Švamberkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice: TOM-CAR SERVIS, s.r.o., IČO 26454211 sídlem Vrchotovy Janovice 266, 257 53 Vrchotovyjanovice o odvolání insolvenční správkýnč: Mgr. Ing, Petra Hýsková sídlem Tyršova 1835/13, 120 00 Praha 2 proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. června 2017, č. j. KSPI I 42 INS 20304/2012 13-70, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. června 2017, č. j. KSPH 42 INS 20304/2012-

3 70, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužnice TDM-CAR SERVIS, sro (dále jen dlužnice) uložil insolvenční správkýní Mgr. Ing. Petře Hýskové (dále jen správkýně) pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč splatnou do 3 dnů od právní moci usnesení.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 16. 5. 2016, které nabylo právní moci dne 2. 3. 2017, mj. uložil správkýni, aby do 15 dnů od právní moci usnesení vyplatila odvolanému insolvenčnímu správci Edl a partneři, v.o.s., (dále jen odvolaný správce) částku ve Výši 503 290 Kč jako podíl na celkové odměně insolvenčních správců za insolvenční řízení, a že na výzvu soudu ze dne 23. 5. 2017 k doložení splnění zmíněné povinnosti správkýně reagovala sdělením, že pohledávka odvolaného správce zanikla započtením. K tomu soud I. stupně uvedl, že se s tvrzením správkyně o zániku pohledávky odvolaného správce započtením neztotožnil, nebot) podíl na odměně, který náleží odvolanému správci, není pohledávkou za správkýní, nýbrž pohledávkou za majetkovou podstatou dle 0 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ), a proto taková pohledávka nemůže být započtena proti pohledávce správkýně. Uzavřel, že povinnost správkýně vyplatit odvolanému správci jeho podíl na odměně za toto insolvenční řízení nadále trvá, a že tedy správkýně nesplnila povinnost uloženou jí soudem. Proto postupoval podle $ 81 odst. 2 IZ a uložil správkyni pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč.

Proti tomuto usnesení se správkýně včas odvolala (Bu-71, B-72) a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se správkýni pokuta ve výši 25 000 Kč neukládá, nebo aby jí uloženou pokutu prominul. Namítala především to, že odvolaný správce měl postupovat v souladu s 5 203 nebo případně 203a IZ, což však neučinil, že místo toho předložil soudnímu ezekutorovi návrh na nařízení exekuce, na jehož základě byl zajištěn veškerý zřejmý majetek správkýně, a že správkýně tedy na účet soudního exekutora složila jistotu zcela kryjící jak vvmáhanou povinnost, tak náklady vedeného exekučního řízení, čímž zcela svou povinnost (pokud v dané době ještě existovala) splnila. Dále uvedla, že se právním názorem insolvenčního soudu ohledně nemožnosti započtení její pohledávky vůči odvolanému správci neztotožňuje, že i kdyby se tento právní názor insolvenčního soudu v budoucnu ukázal jako správný, nelze jako správný shledat postup soudu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta. nač f=-i

.in-I _LL.I..._,J.I..I...I. IH JLA-.ÍU HU||-JU IJHULH

4 VSPI I 2028/2017 před a při udělení pořádkové pokuty, a že pokud vyhodnotil předchozí odpovědi správkyně na jeho výzvy jako nedostatečné, měl ji vyzvat k doplnění a případně lépe specifikovat požadované relevantní informace a listiny, což však v daném případě neučinil. I kdyby však formální podmínky pro uložení pořádkové pokuty byly naplněný, správkyně považuje její uložení v danou chvíli za opatření zcela nepřiměřené a ze strany soudu příliš přísné, a to především s ohledem na to, že správkyně svou funkci doposud vykonávala řádně, že všechny povinnosti správkyné směřující k dokončení výkonu funkce byly z její strany řádné realizovány, že použitý postup započtení je podle správkyně možný, správný a namístě, a že realizace započtení nemá a nemůže mít žádný negativní dopad na plynulý průběh daného insolvenčního řízení, nebot? se jedná o spor mezi správkyní a odvolaným správcem.

Vrchní soud v Praze přesto přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle $ 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádné neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to iopakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč. Obecně vzato spočívá smysl uložení pořádkové pokuty ve výchovném působení na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím kvynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu 5 36 a 0 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu dohlédací činnosti dle S 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce podle $ 32 IZ. Výše uložené pokuty přitom musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Odvolací soud z insolvenčního spisu ověřil správnost skutkových zjištění soudu I. stupně, tedy že správkyně nesplnila povinnost uloženou ji soudem spočívající v doložení splnění povinnosti vyplatit odvolanému správci podíl na odměně insolvenčních správců za toto insolvenční řízení ve výši 503 290 Kč.

Odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 16. 5. 2016 (B-51) byla schválena konečná zpráva avyůčtování odměny a hotových výdajů správkyně ze dne 8. 2. 2016 (B-47), že vbodě IV. výroku tohoto rozhodnutí byla správkyni uložena povinnost, aby do 15 dnů od právní moci usnesení z odměny určené vbodu II. výroku vyplatila Mgr. Pavlu Ubrovi částku ve výši 91507Kč a odvolanému správci částku 503 290 Kč, že proti uložení této povinnosti se správkyně odvolala, že usnesením Vrchního soudu ze dne 2. 3. 2017 (13 61) bylo usnesení soudu I. stupně (5-51) v napadené části potvrzeno a téhož dne nabylo právní moci (bod IV. výroku usnesení 13-51), a že usnesením ze dne 23. 5. 2017 (P) 68) bylo správkyni uloženo, aby do 10 dnů od doručení výzvy splnila uloženou povinnost, tedy aby vyplatila určené podíly na odměně Mgr. Pavlu Ubrovi a odvolanému správci a podala o tom soudu zprávu, na což reagovala správkyně podáním ze dne 29, 5. 2017 (13-69) s tím, že všechny povinnosti uložené soudem beze zbytku splnila, a že podíl na odměně odvolaného správce ve výši 503 290 Kč vypořádala započtením. Dne 13. 6. 2017 pak soud I. stupně vydal napadené usnesení.

Z uvedeného je zřejmé, že správkyně v daném insolvenčním řízení dosud nesplnila povinnost uloženou jí soudem (13 51, B-65), když nijak nedoložila, že by podíl na odměně odvolaného správce ve výši 503 290 Kč fakticky vyplatila, aniž by teprve došlo ke splnění veškerých povinností směřujících k ukončení konkursu tak, jak správkyně tvrdila ve své zprávě ze dne

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

11.

I' 'LJJ. l.l. Quan...-y dif.-unu

29. 5. 2017 (lil 69). Na věci nemůže nic změnit ani tvrzení správkyně, že uloženou povinnost splnila složením jistoty na účet soudního exekutora, jejiž výše je způsobilá pokrýt pohledávku odvolaného správce za majetkovou podstatou (podíl na odměně), jakož i náklady exekučního řízení, nebot toto své tvrzení správkyně ničím nedoložila za situace, kdy odvolaný správce potvrdil, že mu ze strany správkyně nebylo vyplaceno ničeho (E: 73, B-74). Správkyně uloženou povinnost pak nesplnila ani dodatečně v rámci odvolacího řízení (eca 8 měsíců).

K odvolací argumentaci správkyně ohledně možnosti započtení pohledávky odvolaného správce (podíl na odměně) odvolací soud dodává, že se plně ztotožňuje s názorem soudu I. stupně, neboť v daném případě není možno aplikovat Š 1982 odst. 1 o. z., když podíl na odměně, který náleží odvolanému správci, není pohledávkou za správkyní, nýbrž pohledávkou za majetkovou podstatou dle Š 168 odst. 2 písm. a) IZ, a proto ji správkyně nemůže započítat proti své pohledávce vůči odvolanému správci. Závěr soudu I. stupně o tom, že povinnost správkyně vyplatit odvolanému správci jeho podíl na odměně za toto insolvenční řízení nadále trvá, je proto VÉCÚĚ spravny.

Protože pořádková pokuta dosud nesplnila svůj donucovací ůčel, správkyně ani za odvolacího řízení nenapravila, co dříve zanedbala, odvolací soud podle 5 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že uložená pokuta může být správkyni prominuta toliko za předpokladu, že by správkyně napravila to, co dříve zanedbala, což se v dané věci doposavad nestalo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění vinsolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 12)

Praha 27. února 2018 , , H

,i ! :=; s '"-"i tit.- La Řím-Cf ůďahfl-ĚÍĚ H. k,-. n. a ,





. . ' *_*-|_" _-v ,. i- .. 1 '|. ... hu. _ Cír i Ft ři .L': L:;-. *-- : síť.-vm II. hru:- 1.5 š: _' _1_' " :_-_j:.c.Ř:-' JI . 53.13: n;.. ' ' ' . . . ' l .' |

JUDr. Ing. jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vráá