I. ÚS 656/10
I.ÚS 656/10 ze dne 12. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 3 Ads 108/2009, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 3 Ads 109/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 5. března 2010, stěžovatel navrhl zrušení shora označených rozsudků, jakož i jim předcházejících rozhodnutí Městského soudu v Praze. Stížnost si sepsal sám a k jejímu textu připojil sdělení, že shora označená rozhodnutí a plnou moc advokáta zašle dodatečně poté, co mu bude advokát ustanoven.
Tento návrh nesplňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), pro řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Podle ustanovení § 30 a § 31 tohoto zákona především platí, že pro řízení před Ústavním soudem musí být stěžovatel zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a zastoupení musí doložit plnou mocí, v níž je výslovně uvedeno, že byla udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Ústavní soud stěžovatele formálně nevyzýval k odstranění vad jeho ústavní stížnosti, neboť vyšel ze zjištění, že z množství jeho předcházejících ústavních stížností (např. sp. zn. I. ÚS 257/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 765/09, I. ÚS 787/09, Pl. ÚS 5/09, I. ÚS 787/09, I. ÚS 786/09, III. ÚS 1989/09 a dalších) mu muselo být velmi dobře známo, jaké náležitosti musí ústavní stížnost, jako řádný návrh na zahájení řízení, splňovat.

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jeho ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2010

František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.