I. ÚS 592/05
I.ÚS 592/05 ze dne 8. 11. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti J. S., zastoupeného JUDr. Irinou Culkovou, advokátkou se sídlem Dolní 222, 565 01 Choceň, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 840/2005, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 19 Co 633/2004, a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 11 E 1537/2004,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou včas napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.

Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí byl nařízen výkon rozhodnutí vyklizením bytu č. 1 v I. nadzemním podlaží domu v Pernerově ulici v České Třebové. Usnesení soudu prvního stupně bylo v rámci odvolacího řízení potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové a o dovolání proti tomuto usnesení rozhodl Nejvyšší soud ČR tak, že je jako nepřípustné odmítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci a na nesprávných skutkových zjištěních, pokud soudy dovodily, že nájem předmětného bytu nepřešel ze stěžovatelova otce na stěžovatele. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že splnil všechny podmínky, s nimiž ust. § 706 odst. 1 občanského zákoníku spojuje přechod nájmu.

Stěžovatel má proto za to, že obecné soudy napadenými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení tohoto práva konkrétně spatřuje v tom, že obecné soudy odmítly důkazy předkládané stěžovatelem a nalézací soud označil tvrzení stěžovatele o společné domácnosti s otcem za účelová a následně na základě rozhodnutí vydaných v nalézacím řízení byl napadenými rozhodnutími nařízen výkon rozhodnutí. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud všechna napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel vznáší argumenty výlučně proti rozhodnutím vydaným v nalézacím řízení, tedy jeho argumentace směřuje proti exekučnímu titulu, který byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí. Proti těmto rozhodnutím stěžovatel již podal ústavní stížnost, která byla druhým senátem Ústavního soudu jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. II. ÚS 419/05. V tomto usnesení se již Ústavní soud zabýval námitkami stěžovatele stran důkazního řízení a hodnocení důkazů, přičemž neshledal v postupech obecných soudů porušení práva na spravedlivý proces.

Taková opakovaná argumentace stěžovatele je však nyní ve vztahu k napadeným rozhodnutím obecných soudů vydaným v rámci exekučního řízení naprosto nepřípadná, neboť obecné soudy při výkonu rozhodnutí již nejsou oprávněny zkoumat věcnou správnost exekučního titulu. Exekuční soudy již proto v rámci řízení o výkon rozhodnutí nemohly reagovat na věcné námitky stěžovatele a v takovém postupu nelze ani spatřovat porušení práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud po seznámení se s obsahem napadených usnesení obecných soudů neshledal ničeho, co by mohlo vést k závěru o porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces. Všechna usnesení jsou náležitě odůvodněna, vypořádávají se s námitkami stěžovatele, pokud jde o námitky, které lze relevantně v exekučním řízení uplatnit. Rovněž dovolací soud pak odůvodnil, proč rozhodnutí odvolacího soudu nepovažuje za rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. S ohledem na to Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2005

Ivana Janů, v.r. předsedkyně senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.