I. ÚS 514/05
I.ÚS 514/05 ze dne 26. 9. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 26. září 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti K. H., zastoupeného JUDr. Dagmar Gottweisovou, advokátkou se sídlem Černého 43, 635 00 Brno, proti jinému zásahu Městského soudu v Brně spočívajícím v existenci poznámky ve spodní části Příkazu k zatčení ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 10 T 281/2003, znějící "Pro pohotovostního soudce: VZÍT DO VAZBY",

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou dne 14. 9. 2005 brojí stěžovatel proti postupu Městského soudu v Brně v trestním řízení vedeném proti stěžovateli pod sp. zn. 10 T 281/2003. Jak stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl, v rámci tohoto řízení byl zadržen a následně bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2005 rozhodnuto o jeho vzetí do vazby.

Příkazem k zatčení ze dne 22. 6. 2005 byl podle stěžovatele porušen zákon a v důsledku toho byl stěžovatel rovněž zkrácen na svých ústavně zaručených základních právech, konkrétně právech plynoucích z ust. čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod.

Porušení těchto základních práv stěžovatel dovozuje z toho, že ve spodní části Příkazu k zatčení je zřetelně a jasně vepsána poznámka "Pro pohotovostního soudce: VZÍT DO VAZBY". Taková poznámka je podle stěžovatele nepřípustná, nezákonná a porušující jeho právo na spravedlivý proces, neboť se jí předjímá rozhodnutí příslušného soudce při budoucím rozhodování o vazbě. Taková poznámka činí rozhodování o vazbě zbytečným a rozhodování o vazbě se tak stává pouhou formalitou.

S ohledem na to stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým by vyslovil, že "Příkazem k zatčení vydaným Městským soudem v Brně dne 22. 6. 2005, sp. zn. 10 T 281/2003, byl stěžovatel dotčen na svých ústavně zaručených základních lidských právech, a to zejména právu na spravedlivý proces, a bylo porušeno ust. čl. 8 odst. 2 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod, když předmětný příkaz k zatčení svým obsahem odporuje zákonu."

Před tím, než Ústavní soud přistoupí k vlastnímu posouzení důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění formálních a materiálních podmínek pro podání ústavní stížnosti.

V souvislosti s tím se Ústavní soud nejprve zabýval otázkou, zda ústavní stížnost svým obsahem směřuje proti rozhodnutí či jinému zásahu orgánu veřejné moci. Stěžovatel sice ústavní stížnost formálně směřoval proti příkazu k zatčení ze dne 22. 6. 2005, z obsahu ústavní stížnosti je však evidentní, že tvrzený zásah do svých ústavně zaručených základních práv spojuje s připojením poznámky pod text příkazu k zatčení. Jinak řečeno stěžovatel dovozuje, že v důsledku této poznámky byl zbaven osobní svobody v rozporu se zákonem.

Ústavní soud proto dovodil, že stěžovatel ústavní stížností brojí proti jinému zásahu Městského soudu v Brně, který spočíval v připojení této poznámky k vlastnímu příkazu k zatčení. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala stěžovateli běžet od okamžiku, kdy se o tvrzeném zásahu dozvěděl, tj. nejdříve okamžikem svého zatčení, popř. v době, kdy bylo rozhodováno o uvalení vazby (25. 8. 2005), z čehož vyplývá, že ústavní stížnost byla podána včas.

Ústavní soud dále zkoumal, zda je podaná ústavní stížnost přípustná.

Základním atributem ústavní stížnosti je její subsidiarita. Zásada subsidiarity ústavní stížnosti se projevuje v požadavku, aby stěžovatel před jejím podáním využil všech prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Jak již uvedeno, stěžovatel konstruoval porušení svých ústavně zaručených základních práv z existence poznámky připojené k textu příkazu k zatčení, která zněla "Pro pohotovostního soudce: VZÍT DO VAZBY". Z této poznámky stěžovatel vyvozuje porušení svých základních práv garantovaných čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny a práva na spravedlivý proces, když tvrdí, že tím bylo ovlivněno následující rozhodování obecného soudu o vzetí stěžovatele do vazby. Ústavní soud je proto toho názoru, že tvrzení stěžovatele se bezprostředně dotýkají rozhodování Městského soudu v Brně, který - jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl - usnesením ze dne 25. 8. 2005 vzal stěžovatele do vazby. Pokud se tedy stěžovatel domnívá, že příslušná poznámka uvedená pod textem příkazu k zatčení bezprostředně ovlivnila rozhodování městského soudu o vzetí stěžovatele do vazby, je třeba trvat na tom, aby řádným pořadem práva (stížností proti usnesení o vzetí do vazby) uplatnil své námitky proti rozhodování soudu o vzetí do vazby.

Pokud by se Ústavní soud nyní podanou ústavní stížností zabýval, zasáhl by do rozhodovací pravomoci jiných orgánů veřejné moci. Součástí jejich rozhodování by měla být - na základě námitek stěžovatele - právě i skutečnost, zda vzetí do vazby bylo uskutečněno v souladu s trestním řádem a zda neporušilo stěžovatelova základní práva rovněž i z důvodu, který nyní v ústavní stížnosti uvedl stěžovatel. Pokud by i poté měl stěžovatel za to, že jeho základní práva byla porušena, nic mu nebrání, aby ústavní stížností napadl pravomocná rozhodnutí obecných soudů o vzetí do vazby.

Za dané situace je však podaná ústavní stížnost nepřípustná podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Pouze na okraj, jako obiter dictum, Ústavní soud poznamenává, že soudce při svém rozhodování nesmí být vázán žádným pokynem či příkazem. V případě rozhodování o vzetí do vazby rozhoduje soudce sám, na základě vlastního uvážení a s ohledem na poznatky, které získal, a to po slyšení obviněného. Případnou ingerenci do jeho nezávislého rozhodování však bez dalšího nelze vyvozovat z pouhé existence poznámky uvedené na jiném rozhodnutí vydaném jiným soudcem.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný návrh.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. září 2005

Eliška Wagnerová soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.