I. ÚS 499/10
I.ÚS 499/10 ze dne 25. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 25. února 2010 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2009 sp. zn. 37 Co 173/2008 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 35 C 216/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 2. 2010 prostřednictvím Nejvyššího soudu, který podání předal poštovní přepravě dne 18. 2. 2010, se stěžovatelka domáhala posouzení shora uvedených rozhodnutí, jimiž se má Ústavní soud "zabývat".

Z kopií listin přiložených k podání Ústavní soud zjistil, že dopisem ze dne 14. 12. 2009 stěžovatelce sdělil její tehdejší právní zástupce, že její jedinou další procesní možností je podání ústavní stížnosti, kterou je třeba podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, tj. ode dne 14. 12. 2009, přičemž stěžovatelku výslovně upozornil, že lhůtu je nutné bez výhrad dodržet. Stěžovatelka sice dne 12. 2. 2010 podala poštovní přepravě podání, které však adresovala Nejvyššímu soudu, který toto podání obdržel dne 15. 2. 2010 a jak svrchu uvedeno dne 18. 2. 2010 je zaslal Ústavnímu soudu, který jej obdržel dne 19. 2. 2010.
Podle § 38 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je třeba návrh na zahájení řízení podat písemně Ústavnímu soudu, musí z něj být patrno kdo jej činí, jaké věci se týká, co sleduje a musí mít další předepsané náležitosti.

Protože stěžovatelka v 60 denní lhůtě nepodala návrh Ústavnímu soudu, nýbrž soudu Nejvyššímu, nelze k datu předání návrhu poštovní přepravě stěžovatelkou přihlížet a hodnotit tak lze až datum předání návrhu poštovní přepravě Nejvyšším soudem. Byl-li návrh adresovaný Ústavnímu soudu předán poštovní přepravě až 18. 2. 2010 je zřejmé, že se tak stalo po zákonem stanovené 60 denní lhůtě (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) a ústavní stížnost proto musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud dodává, že návrh trpěl mnoha dalšími vadami, k jejichž odstraňování však nepřistoupil, neboť ani po jejich odstranění by nemohl věc projednat z důvodů uvedeného shora.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2010

Eliška Wagnerová soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.