I. ÚS 459/10
I.ÚS 459/10 ze dne 21. 4. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S. L., zastoupené Mgr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem Praha 1, 28. října 1001/3, proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. 4 Nc 5591/2007 - 23, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 2. 2010, stěžovatelka navrhla zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým mělo být zasaženo do jejího práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina") a které je v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 a čl. 36 Listiny, čl. 89 odst. 2 a čl. 90 Ústavy ČR a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka brojí proti postupu Okresního soudu v Táboře, který vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, aniž vzal v úvahu, že vymáhanou částku uhradila dobrovolně, byť po nařízení exekuce, tedy bez přímé účasti exekutora. Jeho postup tak byl v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti podle § 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je zjevně podána opožděně.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Takovýmto rozhodnutím je ve věci stěžovatelky shora označené usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. 4 Nc 5591/2007 - 23, které jí bylo, jak Ústavní soud ověřil ze spisu sp. zn. 4 Nc 5591/2007 téhož soudu, doručeno dne 16. října 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) počala plynout dnem následujícím, tj. od 17. října 2009 a skončila ve středu dne 15. prosince 2009. Pokud byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až 15. února 2010, je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že ústavní stížnost je proto opožděná.

Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2010

František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.