I. ÚS 448/10
I.ÚS 448/10 ze dne 25. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Telenákup Česká republika, s. r. o., se sídlem U nákladového nádraží 3146, Praha 3, zastoupeným JUDr. Jakubem Vozábem, advokátem se sídlem na Pankráci 11/449, Praha 4, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Ca 196/2007-191 ze dne 10. 12. 2009, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 30/2009-166 ze dne 13. 8. 2009, proti rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-146810 ze dne 29. 5. 2007 a proti rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-146810 ze dne 25. 6. 2007, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí správního orgánu (v řízení o návrhu na neplatnost ochranné známky vedlejšího účastníka) a správních soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně navrhl zrušit ustanovení § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 správního řádu jako protiústavní.
Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínek daných jeho ustanovením § 75 odst. 1.

Za dané procesní situace nezbývá než konstatovat, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Podle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V daném případě je zjevné, že předmětné řízení nebylo dosud ukončeno, neboť shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo zrušeno napadené rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 6. 2007, č. j. O-146810, a věc byla vrácena žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví k dalšímu řízení. Proti tomuto zrušujícímu rozsudku městského soudu byla podána Úřadem průmyslového vlastnictví kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které nebylo dosud rozhodnuto. To stěžovatel výslovně uvedl v ústavní stížnosti a potvrdil to i Městský soud v Praze. Stěžovateli je tedy otevřena možnost v plné míře svá práva uplatnit. Ústavní stížnost byla proto podána předčasně, jelikož stěžovatel nevyčerpal, a v době podání ústavní stížnosti ani nemohl vyčerpat, všechny procesní prostředky poskytnuté zákonem k ochraně jeho práv. Teprve v okamžiku, až bude řízení definitivně ukončeno, by se Ústavní soud mohl, s ohledem na zásadu subsidiarity, ústavní stížností zabývat meritorně.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout (srov. obdobně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, např. usnesení sp. zn. II. 976/08, I. ÚS 86/06, II. ÚS 451/08).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2010

Vojen Guttler v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.