I. ÚS 376/10
I.ÚS 376/10 ze dne 10. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, proti postupu Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 10 Ca 218/2007, a Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 3 Aps 9/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 8. 2. 2010, vyjádřil stěžovatel svou nespokojenost s postupem Krajského soudu v Českých Budějovicích a rovněž Nejvyššího správního soudu v jeho shora uvedené věci.
Ústavní stížnost, kterou si stěžovatel sepsal sám, nesplňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Podle § 30 a § 31 tohoto zákona především platí, že pro řízení před Ústavním soudem musí být stěžovatel zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu. Právní zastoupení advokátem musí doložit jeho plnou mocí, v níž je výslovně uvedeno, že byla udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Za dané situace Ústavní soud stěžovatele formálně nevyzýval k odstranění vad jeho ústavní stížnosti. Vyšel ze zjištění, že z množství jeho předcházejících ústavních stížností (např. sp. zn. I. ÚS 257/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 765/09, I. ÚS 787/09, Pl. ÚS 5/09, I. ÚS 787/09, I. ÚS 786/09, III. ÚS 1989/09 a dalších) je mu velmi dobře známo, jaké náležitosti musí ústavní stížnost, jako řádný návrh na zahájení řízení, splňovat.

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jeho ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2010

František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.