I. ÚS 3397/09
I.ÚS 3397/09 ze dne 26. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného JUDr. Janem Kuželem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem Nad Šutkou 1811/12, Praha 8 - Kobylisy, proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ sp. zn. 9 C 215/2006 ze dne 7. 5. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byla dne 31. 12. 2009 doručena ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. 9 C 215/2006, a dále odložení jeho vykonatelnosti do doby pravomocného rozhodnutí o ústavní stížnosti (pozn.: o odložení vykonatelnosti rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2010, č.j. I. ÚS 3397/09-11). Stěžovatel dovozuje, že Okresní soud Praha - západ porušil jeho ústavně zaručená práva zakotvená zejména v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť mu ustanovil, jako osobě údajně neznámého pobytu, opatrovníka, ačkoliv pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. O existenci shora uvedeného rozsudku, jakož i o samotném řízení vedeném u Okresního soudu Praha - západ, sp. zn. 9 C 215/2006, se prý stěžovatel dozvěděl až dne 11. 12. 2009, kdy mu byly doručeny písemnosti od soudního exekutora Romana Vytejčka, a to výzva ke splnění vymáhané povinnosti č. j. 104 Ex 224/09-8 ze dne 7. 12. 2009 a dále exekuční příkaz č. j. 104 Ex 224/09-7 ze dne 3. 12. 2009. Opatrovnice, zaměstnankyně soudu, k ochraně práv stěžovatele neučinila žádný úkon a její úloha byla pouze v tom, že soud měl kam stěžovateli doručovat poštu, což urychlilo řízení.

Stěžovatel Okresnímu soudu Praha - západ v této souvislostí vytýká, že pátrání soudu po pobytu stěžovatele nebylo dostatečné a nebylo provedeno vyčerpávajícím způsobem, neboť soud se spokojil toliko s údaji od Vězeňské služby ČR, Centrální evidence obyvatel, Městského úřadu Č. a Policie České republiky. Soud mohl zjistit příbuzné navrhovatele a obrátit se na ně s dotazem na aktuální pobyt stěžovatele; v úvahu připadaly i dotazy u České správy sociálního zabezpečení a u Všeobecné zdravotní pojišťovny, které evidují jeho faktický pobyt i jeho zaměstnavatele.

Správným nebyl dle názoru stěžovatele ani postup soudu po vydání usnesení o ustanovení opatrovníka; po celé tři roky se totiž soud spokojil s tím, že navrhovatel je osobou údajně neznámého pobytu a neučinil žádný pokus opakovaně zjistit jeho aktuální pobyt, ačkoliv po vydání usnesení o ustanovení opatrovníka byla vydána tři rozhodnutí a řízení probíhalo ještě téměř tři roky. Pokud by soud kdykoliv po 5. 12. 2006 učinil dotaz u Centrální evidence obyvatel, adresu pobytu stěžovatele by zjistil.

II.

Ústavní soud si vyžádal spis vedený Okresním soudem Praha - západ pod sp. zn. 9 C 215/2006. Zjistil, že E. M. (v řízení před obecnými soudem žalobkyně, v řízení o ústavní stížností vedlejší účastnice - dále jen "vedlejší účastnice" podala proti stěžovateli 5. 8. 2005 žalobu, jíž se domáhala zaplacení tam stanovené částky [č.l. 1]. Soud nejprve vydal platební rozkaz, který se stěžovateli pokusil doručit na adresu P., přičemž zásilka se vrátila soudu jako nedoručená s tím, že na uvedené adrese se stěžovatel nezdržuje [č.l. 56]. Následně soud dne 19.12.2005 učinil dotaz u Centrální evidence obyvatel a obdržel odpověď, že stěžovatel je hlášen k trvalému pobytu na adrese Č. Na tuto adresu se však soudu platební rozkaz rovněž nepodařilo doručit [č.l. 57 - 58]. Proto soud učinil dotazy u Policie ČR v Č., Městského úřadu Č. a u Vězeňské služby České republiky; z odpovědí, které obdržel, vyplynulo, že stěžovatel je k trvalému pobytu hlášen na adrese Městského úřadu Č. [č.l. 59 - 63].

Dále soud dne 9. 6. 2006 vydal usnesení č.j. 9 C 215/2006-64, jímž stěžovateli pro předmětné řízení dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil opatrovníkem paní H. P., tajemnici Okresního soudu Praha - západ. Po vydání tohoto usnesení soud ještě následně učinil dotaz u Obecního úřadu V., zda se stěžovatel zdržuje na adrese V. Z odpovědi předmětného obecního úřadu vyplynulo, že tomu tak není. Ohledně pobytu stěžovatele pak soud konečně obdržel sdělení Městského úřadu Č. ze dne 22. 11. 2006, že stěžovatel je hlášen k trvalému pobytu na adrese Městského úřadu Č. [č.l. 66 - 72], tj. na úřední adrese Č.

Za této procesní situace pak vydal Okresní soud Praha - západ - po proběhnuvším soudním řízení - dne 7. 5. 2009 rozsudek č. j. 9 C 215/2006-170, jímž stanovil stěžovateli povinnost zaplatit žalobkyni částku 395.838,- Kč a náklady řízení v částce 183.456,- Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Protože se opatrovnice proti tomuto rozsudku neodvolala, nabyl tento právní moci. Následně byly učiněny shora uvedené kroky vedoucí k výkonu tohoto rozhodnutí.
III.

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda sám návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. To se týká i podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona, jež vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu).

Ústavní stížnost je ke standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění o. s. ř., jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, bylo ustanovení § 229 odst. 1 doplněno o písm. h), podle něhož žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Touto zákonnou novelou došlo mj. k tomu, že i sama judikatura Ústavního soudu týkající se problematiky ustanovování opatrovníka osobě neznámého pobytu, na níž stěžovatel v obecné rovině odkazuje, musí být v těchto nových intencích vykládána.

Stěžovatel, aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zahájil (opak se z ústavní stížnosti nepodává a ani neplyne z vyžádaného soudního spisu), tak může rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. 9 C 215/2006 napadnout tímto opravným prostředkem.

Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu výše citovaného ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona ji soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2010

Vojen Güttler v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.