I. ÚS 3395/12
I.ÚS 3395/12 ze dne 23. 10. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 23. října 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele V. Š., zastoupeného Mgr. Petrem Hulánem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 3. července 2012 sp. zn. 2 KZV 23/2010 a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 7. května 2012 č. j. SV 23/2010-473 a proti zásahům veřejné moci do obhajoby v trestním řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných usnesení s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že nejen označené orgány státní moci, které rozhodnutí vydaly, ale i Nejvyšší státní zastupitelství a Vrchní státní zastupitelství v Praze zasahují do jeho obhajoby v trestním řízení, což "spočívá v manipulaci s místní příslušností státního zastupitelství o místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 v přípravném řízení" - proti těmto zásahům orgánů veřejné moci cestou ústavní stížnosti brojí. V návrhu popsal jednání státních zástupců jednotlivých zastupitelství a navrhl, aby Ústavní soud zakázal Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze pokračovat v nečinnosti ve vztahu ke stěžovatelem uplatněným námitkám místní nepříslušnosti Městského státního zastupitelství v Praze a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a tomuto přikázal obnovit stav před porušením základních práv stěžovatele tím, že trestní věc vedenou pod sp. zn. SV 23/2010 postoupí zastupitelství místně příslušnému.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení ze dne 7. 5. 2012 sp. zn. SV 23/2010 a ze dne 3. 7. 2012 sp. zn. 2 KZV 23/2010 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve věci obviněného, nyní stěžovatele, stíhaného pro zvlášť závažný zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, rozhodl o jeho námitce proti státnímu zástupci J. K. tak, že jmenovaný vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení není, stížnost proti tomuto rozhodnutí obviněným podaná byla jako nedůvodná Městským státním zastupitelstvím v Praze zamítnuta. V odůvodnění svého rozhodnutí se státní zástupkyně konající ve věci dozor v souladu s § 31 odst. 3 trestního řádu vypořádala se všemi uplatněnými námitkami obviněného a své rozhodnutí, kterým neshledala důvody pro vyloučení jmenovaného státního zástupce, vyčerpávajícím způsobem odůvodnila. Proto lze na toto odůvodnění v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti citovaným rozhodnutím a proti postupu označených státních zastupitelství odmítnut jako zjevně neopodstatněný. Nutno konstatovat, že napadené rozhodování o námitkách obviněného proti státnímu zástupci a o příslušnosti tohoto zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebylo ani způsobilé k tvrzeným zásahům do obhajoby stěžovatele v trestním řízení - což ten v návrhu uvádí, nebyla také zjištěna nečinnost Nejvyššího státního zastupitelství a Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci řešení otázky místní příslušnosti či nepříslušnosti označených zastupitelství pro úkony trestního stíhání stěžovatele. Je třeba také dodat, že stěžovatelem podaná ústavní stížnost napadající usnesení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 29. 10. 2010 sp. zn. 1 NZT 262/2010, kterým bylo rozhodováno o příslušnosti dozorujícího státního zastupitelství, byla Ústavním soudem dne 9. května 2012 usnesením sp. zn. IV. ÚS 2007/11 jako zjevně neopodstatněná odmítnuta.

S ohledem konstatovaná zjištění bylo rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.