I. ÚS 3240/09
I.ÚS 3240/09 ze dne 15. 4. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem Svitavy, nám. Míru 28, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2009, čj. 2 VSPH 195/2009-B-21, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doplněné podáním ze dne 14. 4. 2010, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina"). Podle stěžovatele nebyly v jeho případě splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 OSŘ, neboť podle lékařské zprávy byla jeho neschopnost zúčastnit se řízení u soudu pouze přechodná. Opatrovník byl nečinný, neinformoval jej o doručených písemnostech, nikdy ho nekontaktoval ani mu nesdělil, že je na 16. 10. 2009 nařízeno jednání. Soud tak ustanovením opatrovníka postupoval nepřípustně formalisticky s cílem urychlit své řízení.

Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2009, čj. MSPH 79 INS 104/2009-A-32, byl na majetek stěžovatele prohlášen konkurs. K jeho odvolání Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 10. 2009, čj. 2 VSPH 195/2009-B-21, napadené usnesení potvrdil a rozhodl o výši hotových výdajů a odměny opatrovníka stěžovatele.

K ustanovení opatrovníka stěžovateli došlo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 8. 2009, čj. 2 VSPH 195/2009-B-17. Opatrovníkem mu byla ustanovena advokátka Mgr. J. Č. z toho důvodu, že se stěžovatel ze zdravotních důvodů nemohl účastnit jednání u odvolacího soudu.
Poté co Ústavní soud prostudoval obsah ústavní stížnosti a napadeného unesení, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel spatřuje porušení práva na spravedlivý proces ve skutečnosti, že mu byl v řízení před odvolacím soudem ustanoven opatrovník, ač pro to nebyly splněny potřebné předpoklady.

Nutno podotknout, že o ustanovení opatrovníka byl informován, protože mu zmíněné usnesení bylo řádně doručeno dne 21. 9. 2010. Stěžovatel sice navrhl zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2009, čj. 2 VSPH 195/2009-B-21, ale veškerá jeho argumentace v podstatě směřuje pouze proti postupu soudu, jímž mu byl ustanoven opatrovník. Samotnému ustanovení opatrovníka se stěžovatel tehdy nijak nebránil, jen požádal soud o odročení zmíněného ústního jednání s tím, že se ho chce osobně zúčastnit.

Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel jednak věděl, že mu soud ustanovil opatrovníka, jednak věděl, že ve věci proběhne jednání. Ustanovení opatrovníka se tehdy nijak nebránil a jeho ustanovení mu začalo vadit teprve poté, co Vrchní soud v Praze rozhodl v jeho neprospěch. Pokud s ustanovením opatrovníka nesouhlasil, měl se jeho ustanovení adekvátním způsobem bránit. To neudělal, protože byl zřejmě s jeho ustanovením srozuměn. Za této situace tedy měl svého opatrovníka, v souladu se zásadou "vigilantibus iura scripta sunt" (pozn. "právo přeje bdělým"), kontaktovat, požádat jej o součinnost, případně mu svou součinnost poskytnout. Za této situace tvrzení stěžovatele o porušení jeho základního práva na spravedlivý proces, vyplývajícího z čl. 36 Listiny základních práv a svobod, nemůže obstát.

Zásady spravedlivého procesu podle Listiny základních práv a svobod zajišťují, v souladu s obecnými procesními předpisy, že v řízení před obecnými soudy bude zejména zaručeno, že věc účastníka soudního procesu bude projednána veřejně, v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit ke všem provedeným důkazům. Tyto záruky nebyly v projednávané věci porušeny. Ústavní soud v přezkoumávané věci neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2010

Vojen Güttler, v. r. předseda I. senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.