I. ÚS 3186/09
I.ÚS 3186/09 ze dne 17. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů o ústavní stížnosti E.ON Ruhrgas International AG, se sídlem Huttropstrasse 60, D-45138 Essen, Spolková republika Německo, zastoupené Jitkou Logesovou, advokátkou se sídlem Na Příkopě 19, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2009 č. j. Ncp 1350/2009-192, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označené usnesení Vrchního soudu v Praze s tvrzením, že jím došlo k porušení ústavního práva zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Předmětným usnesením vrchní soud rozhodl v právní věci žalobce KKCG SE (Kypr) proti žalovaným 1) E.ON Ruhrgas International AG, 2) K. K., 3) Mgr. K. K. a 4) E.ON Ruhrgas AG o určení neplatnosti smlouvy takto: "K projednání a rozhodnutí věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 356/2008, jsou příslušné okresní soudy."

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že závěr Vrchního soudu v Praze o příslušnosti okresních soudů projednat a rozhodnout věc sp. zn. 46 C 356/2008 je nesprávný a že porušuje čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudů i soudce stanoví zákon. Šlo o konsorciální smlouvu, která se řídí obchodním zákoníkem; při jejím vzniku se totiž jednalo o závazkový vztah týkající se účasti na společnosti, konkrétně účasti smluvních stran na společnosti EUROPGAS, a. s. Jedná se tedy o tzv. "akcionářskou" smlouvu. Z toho pak vyplývá, že se jednalo o tzv. "absolutní obchod" ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. a) ObchZ. Takový závazkový vztah se dle výslovného ustanovení zákona řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků (tj. bez ohledu na to, zda jsou podnikateli či nikoliv). Je nerozhodné, zda členové rodiny K. konsorciální smlouvu uzavírající byli či nebyli při jejím uzavírání nepodnikatelé. Rozhodující pro klasifikaci konsorciální smlouvy jakožto obchodního závazkového vztahu je, že takovými akcionáři byli při jejím uzavírání. Je tedy zřejmé. že vzhledem k povaze, resp. obsahu konsorciální smlouvy je k projednání věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 založena příslušnost soudu dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. g) či písm. r) OSŘ. Zákon stanoví, že k projednání těchto věcí jsou příslušné krajské soudy, tedy v předmětném případě Městský soud v Praze.

Vrchní soud ve vyjádření k ústavní stížnosti v podstatě jen odkázal na napadené usnesení.
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Stěžovatelem kritizované rozhodnutí je co do svého závěru výkladem právního rámce, jehož kritika v rovině práva podústavního není předmětem ústavněprávního posouzení Ústavního soudu, jestliže není takový výklad výrazem svévole. Že by šlo o tento případ interpretace práva stěžovatel ani netvrdí, nýbrž předkládá svůj právní názor, opřený o odlišnou interpretaci, na řešení věcné příslušnosti soudu. V tomto ohledu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze důvody pro kasační zásah Ústavního soudu nezakládá, neboť v ostatním reflektuje kriteria, která pro taková rozhodování zákon stanoví (§ 104a odst. 2, 6, § 169 odst. 2 o. s. ř.).

K tomu Ústavní soud poukazuje na usnesení sp. zn. IV. ÚS 2261/08 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), jež bylo vydáno ve věci procesně srovnatelné.

Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným usnesením k porušení základních práv, jichž se stěžovatel dovolává, zjevně nedošlo.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost - jak již bylo uvedeno - odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2010

Vojen Guttler v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.