I. ÚS 3132/09
I.ÚS 3132/09 ze dne 12. 1. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. D. F., zastoupeného Mgr. Bc. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem Rooseveltova 6/8, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2009, č. j. 28 Co 11/2008-78, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně. Usnesením tohoto soudu byl zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2007, č. j. 37 C 44/2006-49, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Uvedeným usnesením mělo dojít k zásahu do stěžovatelova práva na spravedlivý proces.
Ústavní stížnost není přípustná.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Jedná se tedy o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť jak vyplývá z výroku napadeného rozhodnutí, Krajský soud v Brně rozsudek Městského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ústavní soud je při svém rozhodování podle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR vázán pravidly řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 75 odst. 1 tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje, pokud řízení ve věci samé dále pokračuje. Krajský soud v Brně vrátil věc soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Řízení tak dále pokračuje a stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může napadnout případné, pro něj nepříznivé, rozhodnutí.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v ČR vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení či tu kterou materii. V zásadě tedy pravomoc Ústavního soudu směřuje vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2010

Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.