I. ÚS 3112/09
I.ÚS 3112/09 ze dne 14. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 14. prosince 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. T., zastoupeného JUDr. Hanou Riedlovou, advokátkou, se sídlem Jiráskova 638, Česká Lípa, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 8. 2009 č. j. 4 To 45/2009-3075 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2009 č. j. 9 T 13/2008-2885, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 1. 12. 2009 a doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 12. 2009 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové. Stěžovatel na str. 6 své ústavní stížnosti uvedl, že "podal prostřednictvím obhájkyně k Nejvyššímu soudu ČR dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), písm. l) trestního řádu, o němž nebylo doposud Nejvyšším soudem rozhodnuto." Ústavní soud dotazem u Krajského soudu v Hradci Králové ověřil, že stěžovatel dovolání skutečně podal.

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2009 č. j. 9 T 13/2008-2885 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle ust. § 247 odst. 1 a 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "t. z."), za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 12 let; podle ust. § 39a odst. 2 písm. d) t. z. byl stěžovatel pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Odvoláním napadený rozsudek krajského soudu byl Vrchním soudem v Praze rozsudkem ze dne 12. 8. 2009 č. j. 4 To 45/2009-3075 ve výroku o trestu zrušen a nově byl stěžovateli, s ohledem na brzkou účinnost novely t. z. č. 40/2009 Sb., uložen trest v trvání 10 let.
Před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínek ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které vyžadují, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Stěžovatel podal návrh na přezkoumání napadených rozhodnutí v rámci dovolacího řízení, tedy cestou mimořádného opravného prostředku. Podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, přičemž řízení o dovolání jako o mimořádném opravném prostředku není ze seznamu zde uvedených řízení vyloučeno (na rozdíl od návrhu na obnovu řízení). Z toho nepochybně vyplývá, že podané dovolání je z hlediska dikce zákona posledním prostředkem k ochraně práva stěžovatele (na rozdíl od podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který jím podle ustálené judikatury Ústavního soudu není).

Ze shora uvedeného vyplývá, že taková ústavní stížnost je co do naplnění formálních kritérií nepřípustná podle ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť posledním prostředkem k ochraně práva je zde podané dovolání, jež nemůže být odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na uvážení Nejvyššího soudu (o takový případ by se jednalo toliko v občanskoprávním řízení, pokud by přípustnost dovolání posuzoval Nejvyšší soud podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2009

Eliška Wagnerová soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.