I. ÚS 2845/12
I.ÚS 2845/12 ze dne 28. 8. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele TRIANGOLO spol. s r. o., Wolkerova 845, Hulín, IČ 47906600, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Olomouc, Riegrova 12, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. května 2012 č. j. 32 Cdo 622/2011-199 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. července 2010 č. j. 2 Cmo 420/2005-175, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu I. stupně tak, že se žaloba na zaplacení částky 318 181,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % z této částky od1. 5. 2000 do zaplacení oproti vydání 23 080 kg materiálu - ocelových tyčí o průměru 1220 mm č. tavby 52560 v jakosti 14 109.0 - zamítá. Současně konstatoval, že nejen tímto rozsudkem odvolacího soudu, ale také usnesením Nejvyššího soudu České republiky, který odmítl jeho dovolání proti rozsudku soudu II. stupně, se cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky. Uvedl, že se domáhal zaplacení žalované částky na základě řádné reklamace zboží dodaného žalovaným, se kterým byla uzavřena kupní smlouva, a jestliže odvolací soud dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy nedošlo, nemohlo ani dojít k porušení povinností z údajně neexistující smlouvy a ke vzniku tvrzených nároků, pak k tomuto závěru, dle jeho přesvědčení, dospěl soud v rozporu s provedenými důkazy. Rovněž se nemůže ztotožnit se závěry Nejvyššího soudu, který dovolání odmítl jako bezdůvodné s tím, "že uzavření smlouvy není skutkovou okolností, ale právním hodnocením".
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na svou judikaturu a obsah § 120 odst. 4 občanského soudního řádu dovolání, ve kterém žalobce vytýkal soudu II. stupně nesprávný závěr o tom, že mezi účastníky nedošlo k uzavření kupní smlouvy, a to přesto, že dle § 120 odst. 4 občanského soudního řádu soud měl respektovat shodné tvrzení účastníků, že kupní smlouva uzavřena byla, opodstatněně jako zjevně bezdůvodné dle § 243b odst. 1 občanského soudního řádu odmítl. V odůvodnění pak vyložil, proč v posuzované věci závěr o tom, zda byla či nebyla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, byl závěrem právním a nikoliv skutkovým. Z obsahu rozsudku Vrchního soudu v Olomouci nutno konstatovat, že svůj závěr o neexistenci kupní smlouvy a tedy i pro změnu rozhodnutí soudu I. stupně, soud s poukazem na § 275 odst. 4 a § 409 obchodního zákoníku, na obsah předložených listin a jednání účastníků, neobsahující návrh nebo ujednání o určení kupní ceny, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto v dalším lze na toto přiléhavé odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.