I. ÚS 2837/09
I.ÚS 2837/09 ze dne 4. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky M. H., zastoupené JUDr. Hanou Helešicovou, advokátkou v Břeclavi, J. Palacha 4, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi č. j. 8 C 47/2007-63 ze dne 17. července 2007 a o návrhu na náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením ve výši 4.800,- Kč, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi č. j. 8 C 47/2007-63 ze dne 17. července 2007, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci (GE Money Multiservis, a. s.) částku 11.330,- Kč s příslušenstvím a částku 2.815,- Kč a dále povinnost náhrady nákladů řízení. Podle jejího názoru bylo napadeným rozhodnutím porušeno ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 90 Ústavy ČR. Stěžovatelka současně navrhla, aby Ústavní soud uložil Okresnímu soudu v Břeclavi povinnost nahradit jí náklady spojené s advokátním zastoupením ve výši 4.800,- Kč.

Z příloh ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí nabyla právní moci dne 11. 10. 2007. Z lustra Ústavního soudu i z ústavní stížnosti se zjišťuje, že stěžovatelka napadla označené rozhodnutí soudu prvního stupně ústavní stížností již 17. 9. 2009. Tato ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2453/09 ze dne 1. října 2009 podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") jako návrh nepřípustný odmítnuta, protože podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., je možno předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně napadnout žalobou pro zmatečnost.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady stanovené zákonem o Ústavním soudu pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jeho uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatelka ve své nynější ústavní stížnosti uvedla (s. 2), že se s rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi seznámila nahlédnutím do spisu uvedeného soudu dne 4. 8. 2009. Od uvedeného dne počala plynout lhůta pro podání ústavní stížnosti, která skončila v sobotu dne 3. 10. 2009. Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu a § 57 odst. 2 o. s. ř. je proto posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti pondělí dne 5. 10. 2009. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 3. 11. 2009, tedy opožděně.

Vzhledem k uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání.

Stejně postupoval Ústavní soud ve srovnatelné věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2836/09.

Požadavku stěžovatelky, aby Okresní soud v Břeclavi uhradil stěžovatelce náklady spojené se zastoupením stěžovatelky, vyhověno nebylo již proto, že ústavní stížnost byla odmítnuta (§ 83 odst. 1 cit. zákona). Jen pro pořádek se upozorňuje, že se stěžovatelka nepřesně dovolala § 62 odst. 4 cit. zákona, který se však týká nákladů řízení obecně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2010

Vojen Güttler soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.