I. ÚS 2757/12
I.ÚS 2757/12 ze dne 28. 8. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky H. M., zastoupené JUDr. Lumírem Mondokem, advokátem se sídlem Hokejová 928/4, 101 00 Praha 10, adresa pro doručování: Biskupský dvůr 1, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2012 č. j. 58 Co 66/2012-180, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Tvrdila, že odvolací soud zasáhl do jejího ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V návaznosti na velmi podrobně rozvedený návrh, podložený argumentací směřující k předmětu civilního sporu (vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 12 C 310/2007) a ke genezi okolností jej založivšího, se dovolávala toho, že "s ohledem na elementární spravedlnost" jí měla být proti úspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána, případně měl obecný soud aplikovat v její prospěch § 150 o. s. ř. Stěžovatelka poukázala krom jiného na podporu svého přesvědčení i na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07 a domáhala se, aby Ústavní soud napadené usnesení nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem (ke svévoli) nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo [kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 259/05, I. ÚS 351/05, II. ÚS 549/06, I. ÚS 1056/07, III. ÚS 1817/07, I. ÚS 1030/08, II. ÚS 622/10, III. ÚS 2204/10, II. ÚS 3898/11 a další (dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz)].

Výrok o náhradě nákladů řízení, proti němuž svou kritikou stěžovatelka brojí, je ve vztahu k rozhodnutí o věci samé z povahy věci výrokem akcesorickým. Nutno zdůraznit, že je odůvodněn způsobem, jenž se pohybuje v rámci argumentačního pole ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. vymezeným. Městský soud v Praze řádně (transparentně) vyložil, proč aplikoval citované ustanovení, resp. z jakých důvodů aplikace § 143 o. s. ř., případně § 150 o. s. ř. v daném případě nepřichází v úvahu. Odůvodnění napadeného rozhodnutí, které není ani v kontradikci s rozhodovacími důvody nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07, na nějž stěžovatelka odkázala, lze takto považovat za ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 1 odst. 1, čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) a na jeho obsah odkázat.

V důsledku toho bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.