I. ÚS 2290/09
I.ÚS 2290/09 ze dne 30. 11. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného advokátem JUDr. Martinem Krumichem, Advokátní kancelář Kolín 3, Politických vězňů 427/19, proti usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 8 Tdo 411/2009 ze dne 22. 4. 2009, proti usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 To 119/2008 ze dne 21. 10. 2008, a proti rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 5 T 11/2008 ze dne 25. 6. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů. Opírá ji zejména o následující důvody.

Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 5 T 11/2008, byl stěžovatel uznán vinným v bodě I. trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. c), h) tr. zák., jehož se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák., a v bodě II. trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 219 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák., § 42 odst. 1 tr. zák. a § 29 odst. 3 tr. zák. k výjimečnému úhrnnému trestu odnětí svobody na doživotí. Pro jeho výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 7 To 119/2008, odvolání podané stěžovatelem proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti tomuto usnesení vrchního soudu podal stěžovatel dovolání, jež bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 8 Tdo 411/2009 podle § 265i odst. 1 písm. f) tr.ř. odmítnuto.

Stěžovatel se domnívá, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho základní subjektivní práva (svobody), jež jsou mu garantována zejména čl. 8, čl. 14 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro meritorní projednání ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Posledním procesním prostředkem v předmětné věci bylo dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, jež stěžovatel také využil. Lhůtu k podání ústavní stížnosti je proto třeba počítat od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání. Z doručenek (č.l. 948 soudního spisu sp. zn. 5 T 11/2008) vyplývá, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo stěžovateli, jakož i obhájci stěžovatele doručeno dne 29. 5. 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout následujícího dne a skončila v úterý 28. 7. 2009. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 27. 8. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2009

Vojen Güttler v.r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.