I. ÚS 2170/12
I.ÚS 2170/12 ze dne 23. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci ve věci navrhovatele Konica Minolta Holdings, Inc., Marunouchi Center Building 1-6-1 Marunouchi, Chiyoda-ku Tokyo, Japonsko, zastoupeného JUDr. Davidem Štrosem, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 32, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. března 2012 č. j. 7 Ans 8/2011-117, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatel v ústavní stížnosti směřující proti výše citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu navrhl jeho zrušení a současně i zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 2/2011-44. Uvedl, že se domáhal ochrany před nečinností správního orgánu v situaci, kdy odmítal zahájit správní řízení vůči firmě LAMA Plus, s. r. o. o správním deliktu, ačkoliv pro takový krok byly splněny podmínky a měl proto jednat. Krajský soud v Ostravě však jeho žalobu vůči postupu a usnesení Celního ředitelství Ostrava odmítl, Nejvyšší správní soud pak podanou kasační stížnost proti rozhodnutí soudu zamítl. S poukazem na okolnosti, za nichž se ochrany před nečinností správního orgánu domáhal a na ustanovení zákona o ochraně spotřebitele vyslovil přesvědčení, že postupem soudů bylo zasaženo do jeho práv zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v souladu s § 109 odst. 3 a 4 soudního řádu správního a opodstatněně kasační stížnost žalobce zamítl. V odůvodnění rozsudku se s poukazem na obsah své judikatury vztahující se k podmínkám řízení ve správním soudnictví, na znění § 65 odst. 1, § 79 soudního řádu správního a § 5 odst. 2 a § 23 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele, vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a své rozhodnutí o důvodnosti postupu Krajského soudu v Ostravě, který pro nesplnění podmínky řízení podle § 79 odst. 1 správního řádu soudního jeho žalobu opodstatněně odmítl, vyčerpávajícím způsobem vyložil. Proto v dalším lze na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.